První ročník

Michal Kindernay: Entomologické akustické studie

Projekt Entomologické akustické studie zkoumá sluchové systémy a principy sluchu primárně hmyzu a dalších živočichů v kontextu vizuálního a zvukového umění a v souvislosti s koncepty akustické ekologie. Předmětem výzkumu je analýza a vývoj intermediální prezentace sluchových orgánů hmyzu a percepce zvuku u hmyzích druhů. Cílem je vývoj zvukových soch/objektů a speciálních zvukových nástrojů simulujících principy přenosu a vnímání zvuku v kontrastu s konvenčním všeobecně známým sluchovým ústrojím člověka. Projekt zkoumá jedinečnost zvuku a sluchových systémů, mezidruhovou interakci, neantropomorfní perspektivu na koexistenci různých druhů ve vzájemné harmonii v souladu s komplexními ekosystémy na Zemi.

Školitel: Filip Cenek

Zuzana Žabková: Prorocké a protetické telá: performatívna prax

Návrh dizertačnej témy s názvom Prorocké a protetické telá: performatívna prax chce predstaviť tvorbu formátu štúdiovej praxe, kde sa pomocou vtelenej skúsenosti, tanečných scores, somatických techník, herných štruktúr a interpretácie učíme vytváraniu podmienok, ktoré dbajú na starostlivosť, dostupnosť a etiku zdieľania vedomostí a skúseností a kde sa odúčame patriarchálnym a extrakčným vzorcom. Metodológia výskumu zahŕňa štúdium tanečných somatických techník, role play hier a interpretačných metód, prostredníctvom ktorých bude skúmaná performativita tela, jeho intimita, polohy rozkoše, virtuálne túžby a technológie. Prax sa nazýva prorocká, pretože jej cieľom je skúmať a kultivovať telo na základe intuície, antistratégie, interpretácie, hier, náhody a etiky mágie. Prax sa zároveň venuje štúdiu protetického tela, ktoré má potenciál vytvárať nové formy subjektivity a túžby a umožňuje rozpúšťať normatívne kategórie. Ide o proces vytvárania performatívnej praxe spolu s a pre komunitu, ktorá ju praktizuje ako laboratórium pre nácvik nových foriem sociálnych vzťahov. Ako môže táto prax transformovať, meniť a scitlivovať subjekt, jeho túžby a umožniť rozpúšťanie normatívnych kategórií založených na separatívnych stratégiách konceptov rodovej identity či schopnosti byť produktívny? Ako sa prostredníctvom vtelovania, prežívania a interpretácie učíme načúvať a dôverovať antistrategickým procesom, ktoré k nám prichádzajú prostredníctvom náhody, intencie a volania? Ako môžeme rozumieť tejto praxi ako filozofickému aparátu, ktorý nám pomáha kriticky pomenovať potreby a problémy, cez abstrakciu umožňuje vstupovať do poetických hemisfér a učí nás rozmýšľať prostredníctvom tela, preciťovať a prežívať v dotyku a intimite s ostatnými?

Školitelka: Lenka Klodová

Daniela Ponomarevová: Funfiction. Umělecká praxe jako zábavní park

Jádrem výzkumu je analýza zábavního parku jako symbolu instantní zábavy, jehož součástí je dekonstrukce ikonografie a vizuálních prvků, které vycházejí z populární kultury. Tyto motivy, odkazující se většinou k filmovým a televizním námětům, spolu s lacinými komerčními přístupy a praktickými efekty, budou prostřednictvím znaků, metafor a poznatků získaných z průzkumů reflektovány ve vlastní umělecké praxi. Základní otázkou předkládané dizertační práce je to, jak je chápána zábavnost a nuda v současném výtvarném díle, které je inspirované vizuálními motivy populární kultury či které funguje jako aktuální ozvěna pop artu. Analýzy budou zprostředkovány forenzními kresbami (uměleckými rekonstrukcemi či ilustracemi) a teoretickými úvahami založenými na studijních obrazových a textových podkladech. Ty budou zahrnuty do systematicky vedeného koncepčního skicáře, který bude mít podobu autorské knihy pod spekulativním názvem Funfiction: Nejzábavnější park na světě.

Školitelka: Katarína Hládeková

Tomáš Hrůza: Chůze jako umělecký a kulturní fenomén

Chůze byla od počátku dějin lidstva předpokladem pro společenskou evoluci i revoluci, tedy svým prostým pohybem vpřed je hybatelkou kultury, dějin a ve 20. století se naplno stává i svébytným prvkem moderního a současného umění. Ve svém doktorském projektu bych chtěl zevrubně pracovat s tímto fenoménem, tedy v rámci jeho badatelsko-historického vymezení od minulosti až po současné projevy i ve vztahu k vlastní umělecké práci spojené s touto tématikou, včetně pedagogické praxe.

Školitelka: Barbora Klímová

Lucia Bergamaschi: Garden Me Tender

Disertační projekt se věnuje tématu konstrukce „přírodního“ subjektu a zkoumá krajinu utvářenou lidskými zásahy a ekologickými a technologickými procesy s cílem zmapovat spletitý propletenec vztahů a subjektivit, včetně právních, jež procesy odehrávající se na pomezí lidského a nelidského světa ustavují. Konkrétně se jedná o výzkum rostlinných společenstev a způsobů, jakými si rostliny podmaňují území obsazená lidmi, dalšími organismy a minerálními entitami, a stávají se jejich obyvateli/uživateli. Východiskem projektu, propojujícím uměleckou praxi, právní teorii a principy environmentální spravedlnosti, jsou nedávné případy přiznání právní subjektivity přírodním entitám. Projekt dále reaguje na dočasnost a křehkost reziduálních pozemků, rovněž označovaných jako „vágní terény“ (Haluzík, 2020), „délaissé“ (Clément, 2005) nebo klasifikovaných jako „ostatní plochy“ v katastrálních mapách. Projekt zkoumá možnosti právní způsobilosti a ochrany těchto míst. V této souvislosti se zabývá i digitálními subjektivitami a agentností digitálních entit a jejich uznáním v právu. Součástí projektu je tvorba současné zahrady, kde AI generované obrazy a spontánně rostoucí vegetace působí jako obyvatelé nebo uživatelé těchto území, kteří získávají vlastnictví prostřednictvím právního konceptu „vydržení“. Cílem projektu je prozkoumat konstelace nelidských a více-než-lidských subjektivit, které dosud nejsou adekvátně zastoupeny v právu. Projekt dále usiluje o propojení výzkumu právně vyloučených prostorů se studiemi digitálního prostředí, kde právní subjekt postrádá fyzickou formu a funguje v rámci kategorie „uživatel“.

Školitelka: Lenka Veselá

Medard Zeman: Nová zakázka. Hledání cesty k udržitelnému financování malířských a sochařských realizací

V kontextu celospolečenských změn, rozvíjejících se válečných konfliktů, nastupující klimatické krize a jejích dopadů, postupně klesající důvěry občanů ve stát a rostoucí nerovnosti lidí je nanejvýš vhodný čas promýšlet a revidovat nastavení podmínek trhu výtvarného umění a hledat možná východiska pro jeho udržitelné fungování v budoucnosti. Záměrem mého doktorského studia a cílem disertační práce je blíže prozkoumat formy a metody umělecké zakázky jako specifické formy spolupráce umělce/umělkyně s místní komunitou. Prostřednictvím realizovaného uměleckého výzkumu chci přispět k formulování nové vize financování výtvarného umění a dosažené poznatky přenést do praxe jak v rovině teoretické práce, tak praktického uměleckého výstupu.

Školitel: Vasil Artamonov

Eva Jaroňová: Post-digitální tisk v době klimatického rozvratu. Projevy ekologie v zinech a volné ilustraci

Disertační projekt se zaměří na projevy ekologie v post-digitální zinové scéně. V předinternetové době sloužily subkulturní ziny především jako zdroje informací. Můj projekt se zaměřuje na současné období post-digitálního tisku. Život se dnes odehrává online, objevuje se proto silnější potřeba materiality, analogová média a ziny jsou vnímány spíše jako umělecké objekty. Důraz je kladen i na udržitelnost a kontext celé zine komunity. Proto se budu zabývat rovněž používanými materiály, způsobem organizace, subkulturním podhoubím zine scény. Ve scéně zinů budu sledovat především oblast volné ilustrace a náměty jako je environmentální žal, úzkost apod. V polostrukturovaných rozhovorech s autory budu zkoumat, jak se u nich v poslední době vyvíjely emoce a postoje k ekologické problematice. Výstupem budou dvě publikace (sborník a můj vlastní autorský zine), kde chci shromáždit co nejrozmanitější nové pohledy na problematiku environmentální krize.

Školitel: Jan Šrámek

Kateřina Spáčilová Blažková: Dílna. Ženy aktérky nebo tiché pomocnice?

Disertační projekt má za cíl revidovat roli žen – aktérek, které jsou často zapomenutými umělkyněmi, pracujícími v grafických dílnách na vysokých uměleckých školách v České republice v rozmezí let 1922–2023. První milník vymezuje otevření vůbec prvních dílen na AVU. Chci zkoumat nejen historické souvislosti, sociální postavení takto pracujících žen, ale také současné podmínky, v nichž pracují ženy-tiskařky a grafické umělkyně napříč grafickými dílnami provozovanými na vysokých uměleckých školách. Kladu si otázky hranic třídních a materiálních poměrů, jak jsou ovlivněny technologickým vývojem a mocenskými strategiemi a jaký je vztah materiality a uměleckých forem (teorie sítě aktérů včetně prací Bruno Latoura). Prvním výstupem mého uměleckého výzkumu budou umělecké intervence a site-specific vstupy do veřejných dílen, ženských spolků, ale i na půdu vysokých uměleckých škol. Hlavním výstupem bude ucelený odborný text, který bude přínosný nejen pro ženy-umělkyně či grafickou obec, ale také pro veřejnost se zájmem o grafiku. Praktickým výstupem bude manuál pro dílenské provozy inspirovaný prvními "kuchyněmi", v nichž vznikaly v 60. až 70. letech první feministické tisky. Pro tyto kuchyně-dílny bylo příznačné, že nepotřebovaly nákladné a specializované tiskařské vybavení. Součástí manuálu bude dílenský deník "Kitchen print". Kvalitativní výzkum založený na rozhovorech se současnými ženami-vedoucími grafických dílen na vysokých uměleckých školách poskytne srovnání podmínek a pozic jednotlivých aktérek. Jako alternativní médium pro vystavování grafiky chci rozpracovat projekt galerie CARART.

Školitel: Ladislav Jackson

Druhý ročník

Pavla Nikitina: Válečný stav a umělecké reflexe. Příběhy interakcí. Od 90. let 20. století po současnost

Disertační práce se zaměřuje na praktický a teoretický výzkum uměleckých reflexí nedávných i v současnosti probíhajících válek s důrazem na dialog mezi umělci, mezi jejich díly a diváky. Studie se věnuje východoevropskému válečnému umění Gruzie, Balkánu a Ukrajiny od 90. let 20. století po současnost, jeho roli v traumatizované společnosti, roli umělců v tomto kontextu a také tématům i zkušenostem, které je spojují.

Školitel: Tomáš Medek

Zdeněk Rychtera: Digitální hřiště. Průvodce digitálními hrami a herní kulturou

Předmětem doktorského projektu je hloubková analýza publikací, které přehledově informují o digitálních hrách, a vytvoření vlastní naučné publikace, která bude sloužit jako základ pro navazující pedagogickou činnost. Ta bude probíhat v rámci spolupráce se středními školami s uměleckým zaměřením a gymnázii a také v rámci festivalů Lektvar či PAF. Hlavním plánovaným výstupem je vytvoření přehledné a snadno srozumitelné publikace, která bude sloužit jako základ pro vzdělávání v herním médiu se zaměřením na rodiče, učitele a studenty středních škol. Půjde o didaktický materiál, který bude sloužit jako osvětový průvodce vším podstatným v herním médiu a který může současně sloužit i jako učebnice. Jednotlivé kapitoly budou strukturované jako ucelené tematické bloky, které bude možné zpracovat i jako prezentace připravené pro výuku. Teoretický text disertační práce bude v podstatě provázet a zaznamenávat proces přípravy, vývoje a psaní didaktického materiálu. Oba texty povedou dialog reflektující vztah k užité metodologii, teorii, pedagogice.

Školitel: Jan Šrámek

Veronika Šavarová: Liminalita, nostalgie, rostlina

Stěžejním bodem teoretické části disertačního projektu Liminalita, nostalgie, rostlina je zkoumat používání pojmu liminal space od počátku jeho používání po současnost. Jádrem praktické části disertačního projektu je snaha o zpřítomnění liminálního přechodového místa pomocí malby a zkoumání emocí vyvolaných sledováním výsledných obrazů, do kterých mají být vsazeny různé druhy rostlin. Práce si klade za cíl sledování postupné proměny pojmu liminal space a jeho zvyšující se užívání v populární vizuální kultuře (především sociální sítě) i v akademickém prostředí. Cesta projektem vede skrze dvourozměrnou výtvarnou tvorbu přes liminální prostory k nostalgii, k rostlině a zpět. Liminální místa jsou něčím, co si neklade za cíl vyvolat pozornost, přesto o nich vzniká v poslední době několik publikací a jejich zobrazení se věnuje množství umělců. Projekt Liminalita, nostalgie, rostlina se snaží rozklíčovat zvyšující se popularitu pojmu. Pokouší se uchopit emoce popisované zájemci o fenomén. Cílem disertační práce je tedy popsat přístupy laické i odborné veřejnosti ke zmíněnému fenoménu a skrze dvourozměrná média zkoumat možnosti jeho vnímání.

Školitel: Petr Kvíčala

Olga Staňková: Fluid Nature

Projekt disertační práce je zaměřen na soudobé tendence v současném výtvarném umění reflektující nynější stav přírody. Zabývá se způsobem nahlížení a vztahování se k (porušené) přírodě a rozmanitosti přírodních vztahů. Ohledává variabilitu významu přírody v umělecké praxi a zaznamenává možné způsoby zpracování tématu přírody spolu s experimentálními pozicemi výtvarného zpracování. Stejně tak práce hledá hranice malby, objektu a materiality v návaznosti na komunikaci s tématem. Disertační práce je rozdělena na teoretickou část a praktickou část; praktická část vychází z vlastní umělecké tvorby, která zkoumá specifická prostředí, teoretická část tuto zkušenost reflektuje.

Školitel: Milan Houser

Tereza Vinklárková: Emoční (ne)angažovanost

Výzkum se bude věnovat tělu jako zprostředkovateli emocí, prožitků, traumat, které na povrch vyplouvají prostřednictvím symptomů a mozku. Konkrétně se budu zabývat přítomností neuropsychologie ve vizuálním umění a emočními prožitky, které především v důsledku traumatu způsobují fyziologické změny v našich tělech. Projekt je zaměřen na zkoumání potenciálu emoční angažovanosti, jak skrze její projevy, tak její možnosti vlivu na změny celospolečenského měřítka.

Školitelka: Lenka Klodová

Kateřina Šillerová: Automagic

Disertační projekt má podobu uměleckého výzkumu a formálně má multimediální charakter. V různých médiích doktorandka zkoumá motiv lidského těla a způsoby, jakým se k němu a ostatním tělům vztahujeme. Projekt se opírá o teorie posthumanismu, spekulativního realismu a panpsychismu. Téma těla v práci otevírá další otázky a zaměřuje se zejména na hledání způsobů, jak navázat empatický vztah k tělům obecně. Prostřednictvím podotázky, týkající se reprezentace těla ve vědě, se zaměřuje na to, jakou roli hraje toto zobrazování při formování našeho vztahu k tělu. Propojováním této oblasti s imaginativním přístupem k biologii dosahuje projekt hybridního charakteru, který se odráží v praktickém výstupu. Doktorandka plánuje mezioborovou spolupráci s odborníky v oblasti materiálového výzkumu a hodlá využít nové materiály v praktické tvorbě, aby dosáhla užšího propojení mezi výzkumnou činností a praktickými výsledky.

Školitel: Svätopluk Mikyta

Barbora Ilič: Příliš cringe pro bienále, příliš based pro trh s uměním. Postironická reflexe v prostředí uměleckého světa

Projekt se zabývá kvalitativním zkoumáním významů post-ironické reflexe v prostředí uměleckého světa, se zaměřením na umělecké školy a jejich současné studenty. Ti většinou spadají do generace Z, která je často označována za přecitlivělou, ale zároveň i zcela nihilistickou. Výzkum se zaměřuje na paradoxní, dvojí charakter současné post-ironii, která může sloužit jak jako nástroj emancipace, tak i jako prostředek ideologického podmanění. Na základě teoretických východisek navrhuji komplexní přístup ke zkoumání post-ironii v hypotetických kategoriích jako jsou různé roviny, vizuální podoby, komunikační strategie a motivace. Tento výzkum je realizován prostřednictvím metod digitální etnografie, diskurzivní analýzy, hloubkových rozhovorů a mé vlastní umělecko-kurátorské činnosti.

Školitel: Jan Zálešák

Maxmilián Máslo: Archiv polistopadové paměti

Cílem disertačního projektu je vytvoření soudržného autorského archivu, který mapuje různé podoby kolektivní paměti ve vztahu k událostem sametové revoluce a politickým událostem současných českých dějin. S využitím historiografické metodologie tzv. paměťových studií bude projekt zahrnovat sběr a třídění materiálů do koncepčních celků. Primární důraz je kladen na materiály ve formě videozáznamů. Teoretická reflexe nasbíraných materiálů se bude zaměřovat na mediální analýzu a propojení metod uměleckého výzkumu s historickým výzkumem, což bude komplementární k praktické práci na archivu.

Školitel: Martin Mazanec

Kristýna Gajdošová: Vývoj rave párty a průniky do současného umění v Česku

Jako kurátorka a umělkyně se ve své disertační práci budu věnovat vývoji českých párty v uplynulé dekádě, jejich propojení s uměleckou scénou a jejich implementaci do jazyka současného umění. Fenomén rave párty chci uchopit prostřednictvím konceptů eskapismu a nového feudalismu a prozkoumat, co jej v tomto smyslu spojuje s tématy a tendencemi současného uměleckého diskurzu. Součástí mého výzkumu bude také tvorba prostřednictvím již existujícího Rádia FaVU ve spolupráci s FaVU labelem. Tyto spoluvytvářené situace budou sloužit jako edukativní a zábavná platforma, která propojí svět rave párty a současného umění. Tento prostor mi umožní shromáždit výzkumný materiál, aplikovat a ověřovat výzkumné poznatky s ohledem na specifika mého tématu. V práci se také plánuji zaměřit na romantické tendence spojené s fantasy světem a jejich paralelní implementaci do rave kultury a současného umění.

Školitel: Jiří Suchánek

Jiří Žák: Psát proti-příběh. Současné umění jako nástroj revizionismu

Doktorský projekt se zaměřuje na způsob, jakým lze využít afektivní strategie současného umění a metody uměleckého výzkumu k revidování a reartikulaci hegemonických narativů o české národní identitě a historii. Revizi chce provést skrze výzkum a interpretaci vztahu a vlivu Československa na země tzv. Blízkého východu, specificky pak skrze československý zbrojní export do tohoto mimoevropského regionu a spolupráci ČSR s nestátními aktéry, jakými byly např. odbojové nebo teroristické skupiny. Teoretickými východisky, o která se bude opírat interpretace této historie, jsou postkoloniální pojetí termínu nekropolitika a dále pak diskurz tzv. spektrálního obratu. Spektrální obrat analyticky využívá motiv přízračnosti pro pochopení historických událostí vytěsněných z kolektivní paměti. Důležitým aspektem projektu bude obousměrná interdisciplinární spolupráce s odborníky z historických věd a snaha situovat postkoloniální diskurz do českého kontextu skrze pohled na československý zbrojní export. Dílčími praktickými výstupy bude performativní lekce ve spolupráci s českými a syrskými historiky s názvem Nepravděpodobná spojenectví. Dále pak digitalizace sbírky filmů bývalé státní společnosti Omnipol, která se nachází v archivech NFA. Hlavním výstupem bude hraný experimentální film s prvky hororu s názvem Skorpion Republic, který bude reflektovat vývoz československých zbraní na Blízký východ a podíl ČSR na mezinárodním terorismu.

Školitel: Jan Zálešák

Třetí ročník

Kateřina Žák Konvalinová: Umění v rozšířeném poli

Doktorský projekt s názvem Umění v rozšířeném poli bude zpracovávat oblast současné kultury, která se pohybuje mezi uměním, aplikovaným uměním a kulturní krajinou. Samotný výzkum bude zaměřen primárně na praxi s ambicí stát se pomocným nástrojem či příručkou pro environmentálně zaměřené umělkyně a umělce. Ti se snaží promýšlet vztah půdy a člověka, venkova a města, produkce potravin a jejich spotřeby. Projekt bude mapovat praktiky na pomezí umění a zemědělství a jejich vzájemné prolínání v oblasti funkce, estetična a krásna. V neposlední řadě pak promýšlí roli umění a uměleckých kompetencí při řešení současné klimatické krize v rámci tak zdánlivě odlišné oblasti, jakou je ekologické zemědělství. Výzkum bude realizován s využitím teoretického výzkumu (popisu případových studií, souboru kvalitativních rozhovorů a dokumentace praxe) a aplikovaného uměleckého výzkumu (založení vlastní zemědělsko-kulturní organizace).

Školitelka: Barbora Klímová

Dávid Koronczi: Svet v páce. Fikčné písanie a umelecká prax v priesečníku s potravinovými politikami

Moja vedecko-výskumná a umelecká prax v rámci doktorského štúdia je pokračovaním mnohoročného záujmu o miesta, v ktorých sa umelecká prax a špekulatívne, magické a vizionárske písanie pretínajú s potravinovými politikami – teda so stratégiami týkajúcimi sa pestovania, produkcie, distribúcie a konzumácie potravín. Metodológia výskumu bude zahŕňať kvalitatívny výskum gastronomických a agrokultúrnych dejín Novohradského regiónu (okolia mesta Lučenec a Cerovej vrchoviny na slovenskom aj maďarskom území) a ich začlenenie do imaginatívneho naratívu. Zaujíma ma prepletanie reálnych miest, postáv a udalostí dejín i súčasnosti s imagináciou, podmanivosťou, humorom a inými literárnymi kvalitami. Jednoducho povedané, mám v úmysle písať príbeh, v ktorom sa realita prepletá s imagináciou. Ak sa vrátim k vedeckému, dizertačnému písaniu, okrem popisovania spomenutých dejín a situovaného poznania Novohradskej kotliny ma ako ďalšia z nosných tém zaujíma prehľad dejín a súčasných polôh umeleckých praxí v priesečníku s potravinovými politikami. Keďže som vyššie písal o imaginácii a víziách, rád by som doktorandské štúdium využil aj na prehĺbenie poznania v oblasti vizionárskych fikcií, futurizmov (afro-, róma-, hungaro-futurizmus) a špekulatívnej filozofie. Súčasťou výskumu je aj starostlivosť o 25-árový ovocný sad a zeleninovú záhradu – malú rodinnú usadlosť – a iniciácia rezidenčného umelecko-výskumného centra zameraného na interdisciplinárne praxe umenia s presahom k agroekológii. Ďalšou metódou bude experimentovanie s materialitou, ktorú ponúka záhradné prostredie. Budem sa snažiť zo zvyškov (kôstky, drevo, slama), nástrojov (prepravky, demižóny, bandasky) a iných rurálnych objektov tvoriť inštalácie, objekty a architektúry bez romantizovania ich patiny a vidieckosti.

Školitelka: Katarína Hládeková

Jakub Polách: Put Your Paws Up. Vliv digitálních platforem na subkulturní kapitál a možnosti organizace fandomu v online prostředí

Série webových, výstavních, audiovizuálních či textových výstupů zmíněných v časovém plánu studia si klade za cíl různými způsoby prozkoumávat chování a možnosti konzumování obsahu či interakce s uživateli internetu – ať už jde o fanouškovské subkultury, skupiny kolem smyšlených internetových světů nebo třídně znevýhodněné influencery. Prvním hlavním přístupem pro práci na těchto projektech je interpretace jevů, které zkoumám na internetu, a jejich kontextualizace v galerijním či autonomním webovém prostředí prostřednictvím designu nových prostředí nebo vytváření fikčních narativů. Druhý přístup spočívá v experimentování s tím, co v uměleckém výzkumu může znamenat práce s převládajícím pojetím slova "mem" – na sociálních sítích vytvářím typy informací, které jsou mezi uživateli následně schopné samy sebe replikovat (v konkrétních mikrosvětech se stávají populárními) a následně je plánuji propojit do širších celků. V rámci těchto aktivit používám jako metodiku například trolling, hru se sebeprezentací a zaujímání různých rolí v prostředí sociálních sítí či vytváření a remixování různých forem fanfikce.

Školitel: Jan Zálešák

Adam Vačkář: Chápání umění v rámci biologické evoluce

Vědecko-výzkumná práce doktoranda se soustředí na mezioborovou spolupráci umění a biologie. Doktorand používá výzkumnou metodu Research by Design, kde je prostředkem výzkumu autorova vlastní umělecká tvorba. V umělecké tvorbě se doktorand zabývá vztahem člověka a přírody na duchovní i fyzické úrovni, jako zdrojem spirituality a zároveň lidské závislosti na její nezpochybnitelné struktuře epigenetické evoluce, jak ve fyzickém těle, tak i v kultuře a umění. Snaží se zviditelnit trajektorie, které působí v umění, nahlížet skrze jazyk biologie na uměleckou praxi a vybočit z obvyklých narativů a trajektorií.

Školitelka: Barbora Klímová

Štěpán Brož: Ozvěny středověké grotesknosti v současné vizuální kultuře

Cílem disertační práce je zkoumat současné romantické tendence v tvorbě umělkyň a umělců nejmladší generace. Konkrétně se práce zaměřuje na tvorbu směřující ke grotesknímu a mytologickému vidění světa s důrazem na reflexi středověké vizuální kultury. Předmětem výzkumu je otázka, jakou formou a proč se tento fenomén projevuje, co pro mladé evropské tvůrkyně a tvůrce znamená pohled do středověku a jakým způsobem tyto tendence souvisejí s teorií neofeudalismu. Kromě teoretické oblasti se práce zaměřuje také na výzkum současných pseudo-středověkých DIY projevů lidové tvořivosti ve veřejném prostoru, populární kultuře a v prostředí internetu. Finálním výsledkem bude webová publikace, která narativním způsobem prezentuje výsledky výzkumu textovou a obrazovou formou. Během výzkumné práce bude doktorandovi jeho vlastní umělecká praxe sloužit jako průvodce, způsob sebereflexe a platforma pro třídění procesů ovlivňujících směřování výzkumu.

Školitel: Vasil Artamonov

Karin Grohmannová: Umělecké dílo jako veřejná zakázka – veřejné dílo jako umělecká zakázka

Cílem mé disertační práce je nalezení a prověření mechanismu, pravděpodobně několika mechanismů v závislosti na typu zadání, kterými bude možné v České republice transparentně pořídit, zadat a vybrat umělecké dílo do veřejného prostoru. Očekávám, že velkou oporou při tvorbě mé disertační práce bude analýza reálných případových studií – soutěží vyhlášených v posledních několika letech, včetně mé budoucí doby studia. Primárně se budu soustředit na veřejného zadavatele, který bude chtít pořídit umělecké dílo pro státní, městské, obecní či institucionální veřejné prostranství, budovu či interiér. Rovněž se budu snažit nerozlišovat mezi uměleckými díly dle oboru, ačkoli z charakteru mého zájmu vyplývá, že zastoupeny budou spíše umělecké disciplíny produkující díla trvalého charakteru nebo alespoň charakteru trvale opakovatelného. Plánovaným výstupem bude psaná práce sestávající z analytické části komentující historický vývoj zadávání uměleckých zakázek ve veřejném prostoru, která bude zasazena do souvislostí se soudobou praxí. Druhá část – pracovně nazvaná "Mechanismus", abych se vyhnula termínu "manuál" – popíše krok za krokem ve variantách, jakým optimálním způsobem pořizovat umělecká díla do veřejného prostoru v našem prostředí. Důraz bude kladen na samotný proces pořizování, jeho transparentnost, adekvátnost, vhodnost a komfort všech zúčastněných aktérů.

Školitelka: Markéta Žáčková

Jan Vítek: Vliv výrobních technologií na automobilový design

Práce zkoumá, jak výrobní technologie ovlivňují automobilový design na pozadí dobového sociálně-kulturního kontextu. Cílem je prozkoumat vzájemný vztah mezi výrobními technologiemi a automobilovým designem, které byly dosud studovány odděleně. Zaměřuje se na období od roku 1967 do roku 1997 v Evropě, kdy analyzuje, jak pokroky v technologiích jako lisování plechů, vstřikování plastů a používání CAD systémů ovlivnily design automobilů. Porovnáním reprezentativních modelů z jednotlivých dekád ilustruje, jak technologický vývoj ovlivnil možnosti designu a společenské vnímání automobilů. Praktickým výstupem bude workshop zaměřený na redesign vybraného vozu z daného období s využitím současných výrobních technologií, což umožní demonstrovat jejich vliv na design a celospolečenský kontext.

Školitel: Ladislav Křenek

Tamara Spalajković: Video jako nástroj emancipace

Disertace se zaměřuje na výzkum emancipačních aspektů videa na poli současného umění. V první fázi výzkumu budu studovat historické příklady užití videa během činností uměleckých spolků a subkultur, které jsou spjaty s tzv. nástupem videoartu. Zároveň budu zkoumat vliv zásadních událostí, jako je demokratizace technologií videa, politické a společenské přesahy a decentralizace prezentace prostřednictvím internetu, které usměrnily vývoj videoartu v čase. Následně budu mapovat metody a praxi vybraných kolektivů působících v současnosti na umělecké scéně. Klíčem k výběru zkoumaných kolektivů je přesah jejich praxe do životů komunit, ze kterých vycházejí. Součástí výzkumných technik bude pořizování rozhovorů s vybranými aktéry a umělci. Cílem bude popisovat rozličné metody vážící se k emancipačním procesům a také zaznamenat, jak jsou tyto procesy ovlivněny technickými a geopolitickými okolnostmi. Základním předpokladem disertační práce je, že právě technologie videa tyto emancipační procesy rozšiřuje a dokáže následně ovlivnit výchozí okolnosti. Samotný výzkum bude doprovázen autorskými a kurátorskými projekty, kde budu aplikovat formální experimenty v rámci série výstupů. Výsledkem práce bude přehled rozličných metod souvisejících s emancipačními procesy. Výsledky teoretického i praktického výzkumu budou průběžně prezentovány prostřednictvím výstav a publikováním textů v odborném tisku. Zásadní částí disertace je i umělecký výzkum, ve kterém se věnuji projektu specifického výzkumu s názvem Imaginace jako cesta k spravedlivějším prostorovým politikám. Předmětem projektu je výzkum deregulované části urbánní krajiny – území Planýrky v Brně. Na základě získaných dat vzniká scénář pro autorské video. Scénář obsahuje imaginativní "návod" pro praxi směřující ke zlepšení podmínek pro mezidruhové soužití na území. Projekt mimo jiné zkoumá, jestli a jakým způsobem vyprávění může mít vliv na politické rozhodovací procesy.

Školitel: Martin Mazanec

Daniel Nováček: Dekonstrukce narativních struktur éry globálních platforem

Z pozice aktivního tvůrce se v rámci doktorského studia věnuji vývoji strategií systémových změn v možnostech narativních konstrukcí fikčních světů, které jsou prezentované audiovizuálními prostředky. Tyto strategie se vymezují vůči monopolním podobám současného vyprávění, které už ve svém základu obsahují konkrétní ideologické premisy. V procesu čerpám z široké palety současných scénáristických nástrojů a reflektuji tak sjednocování vyprávěcích metod, které je zapříčiněno globalizací platforem. Výsledky vývoje následně uvedu do praxe jejich využitím ve vlastní filmové tvorbě.

Školitel: Filip Cenek

Judita Levitnerová: Současný informel

Téma disertační práce navazuje na východiska tzv. "českého informelu" umění přelomu 50. a 60. let a zabývá se jejich integrací do práce s textilem v rámci řemeslného obratu v současném umění. Projekt se skrze autentický přístup k materiálu zabývá fenomenologií rukodělnosti v pracovním a volném čase. Praktickým výstupem bude soubor autorských technik, které rozvíjejí podoby "současného informelu" a jejich testování v rámci volnočasových aktivit pro pracovníky v textilním průmyslu.

Školitelka: Lenka Klodová

Hana Magdoňová: Premedia. Experience Performative Research

Středem zájmu mého uměleckého výzkumu je pojem premedialita (tj. před médiem); kladení důrazu na performativní estetiku namísto estetiky vizuální, vnitřní prožitek, který předchází vnějšímu gestu, stav vědomí, který je později transformován do materiálního média. Deleuze a Guattari tento fenomén nazývají stavem předoznačující sémiotiky, umělecká teoretička Fischer-Lichte jej popisuje jako percepční multistabilitu a Castaneda jej zachycuje svým poetickým jazykem jako trhlinu mezi světy. Platformou pro výzkum umění v jeho premediálním stavu se stal projekt Realities Research Lab, který slouží jako bezpečný prostor pro experimentování v tomto poli i pro generování dat pro další teoretické zpracování. Konkrétně zde organizuji události kolektivní zkušenosti, v nichž využívám metody šamanské praxe, jež pracují s proměnami stavu vědomí, prohlubováním a rozcitlivěním vnitřní práce, cestami do archetypálních a mytologických světů, jejich ztělesňováním a zpětnou integrací. Metaforou, kterou pro tento typ zkušenosti využívám, je Eurydika, která může existovat pouze v podsvětí a není možné ji vynést na světlo každodenní reality. Role umělce či umělkyně, organizátora nebo dramaturga, který vytváří podmínky pro takový typ zkušenosti a provádí účastníky tímto imaginárním světem, se tak stává totožnou s rolí léčitele či šamana, podobně jako u Orfea.

Školitel: Tomáš Ruller

Marta Fišerová Cwiklinski: Pavilon

Tématem teoretické i praktické disertační práce jsou strategie úniku mimo sociální realitu. Práce reaguje na skutečnost informační zahlcenosti a přesycenosti ze zasíťovaného, globalizovaného světa. V úvodu se práce bude snažit o co nejvýstižnější popis společnosti zaměřené na výkon, která v lidech 21. století vyvolává vyčerpání a vyhoření, neschopnost činit rozhodnutí, ztěžuje koncentraci, nicméně vyžaduje nikdy nekončící pohyb a činorodost. V druhé fázi se průzkum stočí k možnostem úniku, ke sledování různorodých přístupů, modelů a strategií. Paralelně k teoretickému průzkumu budou vznikat testy a realizace praktického charakteru – experimenty a díla lze vnímat jako prostředek k přenosu nebo vytržení. Výsledkem je teoretické pojednání, několik dílčích praktických výstupů i kurátorský projekt související s tématem disertační práce.

Školitel: Václav Magid

Čtvrtý ročník

Tomáš Absolon: Vliv digitálních prezentačních strategií na současnou malířskou praxi

Ve své práci bych se rád zabýval reflexí prostředí online platforem a sociálních sítí, kam se v dnešní době přesunula většina uměleckého diskurzu nejmladší generace. Zajímá mě, jak tento prostor ovlivňuje (vědomě i nevědomě) proces vzniku uměleckého díla, a to konkrétně obrazu. Komplexní téma chci zúžit na nejmladší generaci malířek a malířů. Na základě výzkumu budu hledat odpověď na otázku: Je-li virtuální prostor primárním výstavním prostorem, jak toto ovlivní praxi současného umělce/umělkyně při práci na koncepci a instalaci vlastní výstavy? Ve své teoretické práci bych chtěl pozorovat tendence malířek/malířů měnit rozhodnutí ohledně svých děl tak, aby byly co nejlépe prezentovatelné na sociálních sítích a na online platformách. Zaměřím se na nové faktory v procesu vzniku uměleckého díla a budu sledovat, jestli se neobjeví nové. Po nalezení společných faktorů v uměleckých dílech současných autorů budu hledat klíč k realizaci výsledné publikace.

Školitel: Luděk Rathouský

Matěj Pavlík: Para-normalizace

Doktorský projekt s názvem Para-normalizace se zabývá možnostmi a konkrétními praktikami nápodoby vědeckého poznání ze stran pseudovědy a umění. Projekt navazuje na již probíhající umělecký výzkum historie československé psychotroniky a psychoenergetiky. Na pseudovědecké poznání tak budu nadále v rámci výzkumu nahlížet z historické perspektivy, zároveň však přistupuji k možné relevanci otázek, které tento typ poznání přináší směrem k současným diskusím o roli, anebo krizi expertního vědění. Doktorský výzkum doprovází praktická část, a to v prvé řadě autorská kniha, věnující se vztahu hnutí skeptiků k pseudovědě, a experimentální dokumentární film o roli a funkci fotografie v pátrání po pohřešovaných lidech za pomoci senzibilů a psychotroniků.

Školitel: Václav Magid

Adam Hejduk: Sklo jako součást výtvarného východiska a významu

Ve své disertační práci se zabývám sklem a jeho významem. Hlavním předpokladem výzkumu je nazírání na materiál skla jako na objekt se sociokulturním přesahem pohybujícím se v historii lidstva. Beru v potaz jeho fyzikální vlastnosti, technologické postupy, environmentální přesahy, významy a výrazy pojící se ke sklu v kontextu lidské manipulace s tímto materiálem.

Školitel: Pavel Korbička

Marie Štindlová: Mluvit jazykem symptomů

Disertační práce se tématicky zabývá nemocí, kterou zkoumá z hlediska jejího vnímání a zachycování v umění a pop kultuře. Cílem projektu je v první řadě revidovat způsob nahlížení a referování o jinakosti (v tomto případě nemoci). Pokusit se nalézt nové formy sdílení a komunikace této zkušenosti způsobem, který bude vlastnější samotným aktérům a okolí poskytne větší šanci empatického vhledu. Výzkum bude mapováním potřeb a specifických zážitků lidí se zkušeností s nemocí (pacienti, lékaři, léčitelé, terapeuti atd.) stejně jako hledáním metody psaní, která tento krajní zážitek bude schopna předat. Důležitým aspektem mimo teoretický výzkum je vlastní umělecká praxe, studium východní medicíny a překlad těchto fyzických způsobů poznávání světa do slov. Disertační práce bude experimentální prózou (pracovně nazvanou román), která aplikuje výsledky výzkumu v jazykové i obsahové rovině.

Školitel: Václav Magid

Valentýna Filípková Landa: Odpovědný design jako kolaborativní praxe

Disertační práce Odpovědný design jako kolaborativní praxe vychází z předpokladu, že kvalitní a environmentálně odpovědná tvorba designéra se neobejde bez interdisciplinární kolaborace (intenzivní týmové spolupráce). Jelikož je cílem celé práce motivovat a nasměrovat další designéry a studenty k aplikaci kolaborativního způsobu praxe u nás v ČR a iniciovat vznik takového mezioborového prostoru na půdě VUT, projekt mapuje fungující mezioborové zahraniční týmy (design, věda, umění, inženýrství) z oblasti designu a materiálové inovace a soustředí se na jejich motivaci, fungování a ekologický dopad. Pomocí rešerší a rozhovorů s iniciátory a členy těchto týmů se snaží zodpovědět hlavní výzkumnou otázku: Jakým způsobem fungují takové mezioborové týmy a jak spolu mohou odlišné obory jako je design a věda spolupracovat?

Školitelka: Jana Kořínková

Erika Velická: Autoteorie v českém prostorovém umění a literatuře od 60. let 20. století

Cílem tohoto disertačního projektu je ohledání možnosti uplatnění tvůrčích postupů autoteorie v prostorové neliterární tvorbě, a jeho součástí je i záměr vyhledat adekvátní příklady děl blízkých autoteorii v českém kulturním prostředí od 60. let, a to formou uměleckého výzkumu. Výstupem pak bude sochařská zahrada, která vznikne jako případová studie přímého užití autoteoretických východisek v podobě environmentálních a sochařských zásahů do vágního prostoru, a současně (auto)teoretický text, který obsáhne teoretické poznatky kvalitativního výzkumu a zaznamená průběh případové studie.

Školitelka: Lenka Klodová

Petr Mucha: Srovnávací měření a přesné porovnání originálů a odlitků soch za účelem zjištění pravosti a původu

Disertační práce má za cíl zmapovat a zdokumentovat technologické vlivy na smrštění bronzu při odlévání za účelem odhalení vztahu mezi odlitkem a originálem nebo dvou různých odlitků. Měření bude prováděno technologií přesného 3D skenování.

Školitel: Michal Gabriel

Veronika Vlková: Ztratit se a žasnout. Spiritualita jako výzva pro současné výtvarné umění

Disertační práce se zabývá podobou a rolí současné spirituality v současném výtvarném umění a výzvami, kterým současné výtvarné umění čelí. Projekt si klade za cíl zachytit, pojmenovat a zobrazit – formou uměleckého výzkumu – nové neočekávatelné přístupy v percepci, cítění, myšlení a jazyce a zcela nové možnosti sociální organizace ovlivněné aktuálními procesy odehrávajícími se v kolektivním vědomí lidstva. Mimo zapojení tématu spirituality do obecné diskuze při nazírání na současné krize a při hledání jejich řešení si projekt klade za cíl poukázat na možné cesty a přínosy při zcitlivění vztahu k sobě samému. Hlavní těžiště výzkumu je postaveno na kvalitativním výzkumu sestávajícím se z rozhovorů s umělci, odborníky a dalšími osobami dotýkajícími se tématu disertační práce a na vlastní sebezkušenosti – cestou odnaučování se naučeného, nevědění, čekání, ztracení se a úžasu při práci s tělem, které slouží jako výzkumný nástroj autentického poznání. Teoretickou část výzkumu rozšíří autorské knihy související s tématem disertační práce a praktická část práce bude realizována spojením umělecké a terapeutické praxe. Zatím, spíše než výstava, se jeví jako uspokojivý cíl série léčebných, pedagogických a tvůrčích setkání.

Školitel: Jan Zálešák

Darina Zelenitca: Brněnský průmyslový design 1950–1990

Disertační projekt se zaměřuje na brněnský průmyslový design, jehož vývoj ve zkoumaném období byl signifikantní pro celé Československo. Předmětem zkoumání je vývoj jak průmyslového designu v celém Československu, tak i prací jednotlivých průmyslových designérů, kteří působili v brněnských strojírenských podnicích. Projekt zdůrazňuje nutnost zachycení miznoucích nepostradatelných informací o brněnském průmyslovém designu, které by přispěly k záchraně významné části kulturního dědictví Brna a posílily by vztah k místu, kde žijeme. Základní výzkumnou metodou mé disertační práce bude především analýza archivních pramenů na základě průzkumu archivních fondů veřejných institucí. Na to naváže průzkum osobních archivů průmyslových designérů. V průběhu výzkumu bude pořizována fotografická dokumentace. Další metodou bude výzkum orální historie formou rozhovorů s průmyslovými designéry během osobních setkání. Praktickým výstupem mého doktorského studia bude knižní publikace, založená na rozhovorech s představiteli brněnského průmyslového designu. Záměrem bude přiblížit čtenářům brněnský průmyslový design a seznámit je s nejvýznamnějšími průmyslovými výrobky zkoumaného období.

Školitel: Jan Rajlich

Pavol Lupták: Zhodnotenie prínosu použitia nástrojov a prostredia virtuálnej reality v návrhovom procese priemyselného dizajnu

Dizertačná práca sa venuje problematike virtuálnej reality a jej príležitostiam a výzvam spojeným s aplikáciou tejto technológie, jej nástrojov a prostredia v odvetví priemyselného dizajnu. V práci je kladený dôraz na hľadanie paralel, presahov a rozdielov s doteraz tradične rutinne využívanými analógovými a digitálnymi technikami a postupmi v návrhovom procese pri vývoji produktov. Uplatnenie technológie virtuálnej reality v návrhovom procese priemyselného dizajnu má potenciál priniesť nové možnosti, prepojiť jeho jednotlivé fázy a urýchliť vývojový cyklus dizajnu. Motiváciou k riešeniu tejto tematiky bol čoraz početnejší výskyt technológie virtuálnej reality v kontexte priemyselného dizajnu, osobný záujem o nové technológie a v neposlednom rade možnosť podieľať sa na zriaďovaní VR laboratória na Odbore průmyslového designu na FSI VUT v Brně. Vo využití virtuálnej reality a jej nástrojov v návrhovom procese vidím veľký potenciál a verím, že získané výsledky budú mať prínos nielen pre mňa, ale taktiež aj ďalšie využitie v praxi.

Školiteľ: Ladislav Křenek

Jakub Adamec: Umění může být to i tamto, ale čím je postumění?

Pojem postumění se objevuje v popisech různých interdisciplinárních hraničních uměleckých projektů především v Polsku. U aktivit, kdy umění vzájemně proniká do dalších oblastí lidské činnosti. Postumělecké postupy jsou často dlouhodobé a nemusejí mít vždy jasně přiřazeného autora. Umělecké nástroje mohou být využívány účastníky pouličních protestů, ve vědeckých experimentech, v etnografii, v kartografii, v zemědělských družstvech nebo v alternativním cestovním ruchu atd. Umělci mohou přestat produkovat umělecká díla, ale nepřestávají být umělci. Umění může ztratit vlastnosti, které umožňují jeho uznání jako umění. Jde mi o zkoumání postumění, k čemu lze umění použít, jeho užitečnosti nebo toho, co myslel J. Ludwiński tím, když v roce 1972 napsal, že jsme přehlédli okamžik, kdy se umění stalo něčím, co už nemůžeme pojmenovat, ale dává nám zcela nové možnosti. A dále o zkoumání uměleckého koeficientu a kompetence.

Školitel: Václav Magid

Ostatní

Martin Kermes: TheONA, virtuální supermodelka

Školitel: Richard Fajnor

Gorazd Filip Martinek: Blázni pro Krista: Konvergence teologie a performance art

Školitelka: Kaliopi Chamonikola

Martin Žák: Možnosti aplikace principů permakulturního designu ve výtvarném umění a uměleckém provozu

Školitelka: Barbora Klímová

Erika Mészárosová: Ženy v Slovenskom národnom povstaní

Školitelka: Lenka Klodová

Michal Kučerák: Blockchain a umelecká tvorba. Revolúcia, evolúcia alebo slepá ulička? Technológia blockchainu a jej podoby v kontexte súčasnej umeleckej praxe a umeleckej prevádzky

Školitel: Jan Zálešák

Alina Matějová: Umělá inteligence jako artefakt vizuální kultury

Školitel: Mikuláš Macháček

Lucie Králíková: Oživit, oslavit. Nové tradice a obřady v krajině Sudet

Školitel: Milan Houser

Tomáš Moravanský: Post-dance: Choreografie a politiky ideologického prostoru

Školitel: Václav Magid

Simona Koutná: My Surrogate Self; Mé náhradní já

Školitel: Mikuláš Macháček

Markéta Filipová: Sen obrazu. Motiv snu a snění v českém malířství po roce 2010

Školitel: Petr Kvíčala

Kristýna Kašparová: Šťastně až do smrti (ideální opak ageismu)

Školitelka: Lenka Klodová

Andreas Gajdošík: Kulturní artefakt v době své automatizované geneze: ontologie, společenská role a dopad strojově generovaných artefaktů

Školitel: Mikuláš Macháček

Pavol Fabuš: Míra umění: Estetická praxe v digitálním prostředí

Školitel: Václav Magid

Marika Volfová: Environmentální aktivismus v rámci umělecké praxe

Školitel: Václav Magid

Romana Drdová: Vnitřní a vnější identita

Školitelka: Lenka Klodová

Ondřej Homola: Přesahy vizuality hudební popkultury do volného výtvarného umění

Školitel: Mikuláš Macháček

Kristína Jamrichová: (Ne)možnosti zobrazovania „druhého“ v umeleckom obraze

Školitel: Petr Kvíčala

Klára Hosnedlová: Vzorník Adolfa Loose: textilie – nedílná součást interiéru

Školitelka: Lenka Klodová