MOÚ je v počtu primárně léčených dospělých pacientů se solidními nádory a v poskytování onkologické péče největším onkologickým centrem v České republice. Pro onkologické pacienty, kteří se nacházejí v akutní fázi protinádorové léčby, nebo vyžadují podpůrnou a ošetřovatelskou péči, představuje nákaza jakoukoliv infekcí mnohem větší nebezpečí než u zdravého člověka. Tito pacienti mají současně vyšší riziko nákazy a ve většině případů také závažnější průběh onemocnění, což se potvrdilo i v době pandemie covid-19. Současně se ukázalo, jak je náročné uchránit je před touto respirační nákazou. Dvě nová pracoviště rozšíří možnosti MOÚ při poskytování kvalitní péče v bezpečnějším ambulantním prostředí. Při technickém řešení stavby a provozu těchto pracovišť byly použity moderní technologie a prvky, které výrazně snižují šíření infekcí vzduchem i kontaktem.

„Evropský finanční nástroj REACT-EU má nemocničním zařízením pomoci účinně reagovat na zvýšené hygienické požadavky, jež do společnosti přinesla pandemie covid-19. Onkologičtí pacienti, kteří mají v průběhu léčby často sníženou imunitu a patří k velmi rizikové skupině. Jsem proto opravdu rád, že právě Masarykův onkologický ústav spolufinancování ze strany Evropské unie využil a poskytne pacientům patřičné bezpečí a komfort,“ popisuje ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

„Realizací projektu, spolufinancovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci opatření REACT-EU, se nám podařilo v rekordním čase vybudovat v 5. podlaží Švejdova pavilonu nové prostory pro Pracoviště ambulantní protinádorové léčby, tzv. „stacionář.“ Toto moderně a komplexně pojaté pracoviště nabídne 41 míst k aplikaci protinádorové léčby, oproti dosavadním 21. Poskytne také výrazně lepší a bezpečnější podmínky pro pacienty i personál,“ vysvětluje hlavní přínosy nového pracoviště ředitel MOÚ Marek Svoboda.

Navýšená prostorová kapacita a dispoziční řešení pracoviště umožní bezpečně pojmout větší počet pacientů a snížit dobu jejich pobytu v čekárnách. Technická řešení v podobě bezkontaktních ovládacích prvků a nové vzduchotechniky sníží riziko přenosu infekcí. Součástí stacionáře jsou i samostatné vyšetřovny lékařů a sester, pracoviště pro zavádění žilních vstupů nebo individuální box pro péči o zvlášť rizikové pacienty. „Dosavadní stacionář fungoval v daleko delších denních intervalech než je běžná pracovní doba, a i přesto jsme nebyly schopny pacienty odbavit v časovém rozmezí, v jakém bychom chtěly. Za loňský rok bylo na stacionáři ošetřeno v průměru 180 lidí denně, z toho třetinu obvykle tvořily chemoterapie a zbylou část nechemoterapeutické výkony, jako jsou aplikace podpůrné a hormonální léčby. To vše se odehrávalo v podstatě ve dvou místnostech,“ doplňuje staniční sestra stacionáře Eva Vykoukalová.

Pracoviště ambulantní protinádorové léčby by mělo poskytnout i přívětivější prostředí pro pacienty a personál. Důstojně působí jak recepce a prostorná čekárna pro pacienty, tak i denní místnost sester. „Problémem byla také minimální možnost zajištění intimity pro pacienty. Jsme proto rádi, že nové prostory jim nyní nabízí také větší komfort a soukromí,“ doplňuje Vykoukalová.

Neopomenutelným aspektem při léčbě onkologicky nemocných je psychické rozpoložení pacienta. Právě proto MOÚ navázal spolupráci s Vysokým učením technickým v Brně (VUT). Pracoviště je specifické neobvykle koncipovanou podlahou se vzorkem, který se v chodbách prolíná i na dveře a stěny. Má připomínat uklidňující a současně „životodárnou“ sílu tekoucí řeky. Zdi pak zdobí velkoformátové obrazy. „Mám radost z vizionářského přístupu pana ředitele MOÚ Marka Svobody, který naši školu, tedy Fakultu výtvarných umění VUT, společně s Fakultou architektury VUT, vyzval ke spolupráci na výtvarném a architektonickém řešení nového denního stacionáře. Doufám, že naše práce zpříjemní pobyt klientů a klientek, protože to je ostatně to nejdůležitější. Jsem hrdý na to, že právě MOÚ je naší partnerskou institucí, kde nachází uplatnění studenti umění, designu i architektury. Kromě umělecké a architektonické úpravy prostoru se spolupráce rozšířila i do oblasti grafického designu, protože studenti FaVU se podílí také na novém vizuálním stylu MOÚ,“ říká Milan Houser, prorektor pro vnější vztahy VUT.

Obdobná přestavba se uskutečnila také ve 2. patře Švejdova pavilonu, kde nově vzniklo samostatné ambulantní Centrum paliativní péče. „Kromě 2 specializovaných ambulancí je součástí Centra paliativní péče i stacionář se 4 lůžky rozdělenými do samostatných boxů. V těchto boxech budou prováděny např. punkce výpotků a převazy, podávány infuze a transfuze. V boxech budou moci s pacientem pobývat i jejich blízcí. V Centru je k dispozici i malá kaple a konzultační místnost pro setkání s rodinou a schůzky multidisciplinárního paliativního týmu,“ popisuje rozvržení paliativního stacionáře ředitel Svoboda.

Pacienti v paliativní péči jsou většinou křehcí, unavení, velmi náchylní k infekcím a navíc obvykle přicházejí v doprovodu svých blízkých. „Častým řešením pro pacienty ve zhoršeném stavu pak bývá hospitalizace, která ale není v řadě případů vůbec nutná. Mnohdy stačí podpůrný rozhovor, naplánování a zorganizování navazující péče a úprava léků. Po konzultaci se může pacient vrátit do domácího prostředí, kde další péči zajistí například mobilní hospic. Proto se těšíme, že na našem novém ambulantním pracovišti budeme moci nabídnout péči, kterou žádná jiná nemocnice v ČR nenabízí a mnohdy není k dispozici v jinak špičkových zahraničních pracovištích,“ vysvětluje benefity nového pracoviště vedoucí lékař Ondřej Sláma.

Mimo léčbu bolesti a dalších tělesných symptomů potřebují pacienti i jejich rodiny komplexní ošetřovatelskou, psychosociální a spirituální podporu. Ta je zajišťována multidisciplinárním týmem paliativní péče. „Celý tým specialistů, do něhož kromě lékařů patří nedílně i zdravotní sestry, sociální pracovníci, psychologové a duchovní, bude pacientům k dispozici přímo v Centru. Pacienti tak nebudou muset namáhavě přecházet mezi jednotlivými pracovišti, což je v jejich případě rovněž velmi důležité,“ dodává Sláma.

Zdroj: MOÚ (kráceno)

• 
• 
•