Focus Group: Distanční výuka – reflexe zimního semestru akad. roku 2020/2021
|
|
OBECNÉ OTÁZKY
Největší problémy jsou v oblasti praktické výuky. Výhodou je, že studenti mají více času, mohou se účastnit přednášek na dálku a ušetří tím čas. Mohou přednášku absolvovat i v nestandartních podmínkách. Online výuka přináší možnost propojení s lidmi, kteří jsou daleko, nebo jinak nedostupní. Studenti oceňují možnost pustit si přednášku v jiný vyhovující čas, pokud je nahraná. Nevýhodou je společenské odloučení, nutnost trávit čas u počítače, nemožnost soustředit se a prostorová náročnost. Problémem jsou také zvýšené požadavky na výpočetní techniku, nedostatek podnětů a inspirace od ostatních a nemožnost setkávání se na živo. Když se ztratí možnosti rozvíjet vztahy a sociální interakce, velká část studia postrádá smysl. Je obtížnější udržet motivaci v předmětu, když jej člověk absolvuje sám a není podporován kontakty a sdílením. Z přednášek se stávají položky v rozvrhu, než že by to byly reálné události v životě.
Někteří introvertnější studenti mají problém s distanční výukou i s nutností mít zapnuté kamery a mluvit na mikrofon. Ostatní uvádějí jako dobrý příklad předměty, kde jsou studenti více interaktivně zapojeni do výuky a musejí průběžně reagovat. Obtížnější je soustředění u předmětů, kde probíhá klasická frontální výuka, když se tento formát pouze mechanicky přenese do online prostředí. Délka 1.5 hodiny je maximální doba, kdy jsou studenti schopní se soustředit. Část studentů se shodla na tom, že jim přijde dobré zapojení debaty v hodinách, i když to může být ve větším počtu problematické. Tento problém je možné řešit rozdělením studentů do menších skupin. Objevil se i opačný názor, kdy části studentů debata jako formát online výuky nevyhovuje a je pro ně i obtížné se zapojit, třeba i kvůli problematickému přístupu k internetu. Zaznívá názor, že přednášky by bylo vhodné nějak ozvláštnit, zapojit externí hosty, nebo interaktivní prvky. Podle dalších názorů je hranice udržení pozornosti maximálně 30 minut. Při online formě výuky jde hodně energie vniveč. Není ani možné tento způsob výuky aplikovat nějak dlouhodobě.
Studenti uvádějí ojedinělé příklady problémů v komunikaci s některými konkrétními vyučujícími. Shodují se na tom, že jim hodně pomáhá, když má pedagog při výuce zapnutou kameru. Pokud mají zapnutou kameru i studenti, nutí je to zapojit se do výuky aktivněji. Opakovaně se objevuje informace, že by studenti uvítali nahrávky přednášek. Ne vždy jim vyhovuje čas přednášky, protože se třeba nacházejí v prostředí, kde se nemohou dostatečně soustředit. V případě zkoušek část studentů kladně hodnotila u praktických výstupů z předmětů možnost udělat výstup v terénu, který je odpoutal od obrazovek. Objevil se názor, že už by se neměla opakovat špatná komunikace ohledně toho, jestli se přednáška koná nebo ne. Pro některé studenty může být nepříjemný tlak pedagogů na intenzivnější reakce v rámci online hodin. Některým studentům je nepříjemná nutnost mít při výuce zapnutou kameru, protože to odvádí jejich pozornost. Nejintenzivněji studenti zmiňují, že je potřeba mít zapnuté kamery u ateliérových setkání. V reakcích studentů se objevuje upozornění na technickou nedostatečnost u některých pedagogů v zacházení s aplikací MS Teams. Objevuje se návrh zopakovat pro pedagogy školení v používání této aplikace. |
|
OTÁZKY NA ČASOVOU NÁROČNOST VZDĚLÁVÁNÍ DISTANČNÍ FORMOU
Bylo by vhodné promyslet a v celkovém konceptu výuky vyřešit to, aby se to tolik nepotkávaly stejné požadavky na studentské výstupy ve více předmětech. Většina studentů se shoduje na tom, že časová náročnost vzdělávání byla vyšší. Objevuje se názor, že u teoretických přednášek je praktičtější přednášky nahrát, ať se na ně studenti mohou podívat ve chvíli, kdy na to mají dostatek času a prostoru. Část studentů si myslí, že časová náročnost neodpovídá tomu, co jim výuka přináší, což je dané online formou.
Online výuka je náročnější. Setřela se hranice mezi časem věnovaným povinnostem a volným časem. Dle vlastních slov jedné z účastnic: „Přestali jsme rozeznávat mezi časem, kdy jsme doma, a kdy jsme ve škole. Člověk neustále na něčem pracuje.“ Tento problém souvisí se schopností se koncentrovat na přednášku. Když se student/ka dostatečně nesoustředí, musí následně věnovat více času samostudiu. Větší objem času na úkoly nic neřeší, protože problém je v principu, který je podle názoru jednoho ze studentů extrémně neefektivní. To, že člověk bude mít víc času nic neřeší, protože čas bude investovaný neúčinným způsobem.
Studenti se shodují, že kreditové hodnocení předmětů, kdy jsou za povinný i za volitelný předmět 2–3 kredity, je pro ně v pohodě. V některých případech by bylo lepší mít možnost plnit méně kreditů, ale zároveň se víc koncentrovat na předměty, které si studenti sami cíleně vyberou. Navýšení kreditů by zvýšilo koncentraci na předměty, které studenty skutečně zajímají.
Pokud se situace navrátí k normálu, bylo by dobré mít možnost si znovu navolit praktické předměty a znovu za ně dostat kredity. V online výuce jsou tyto typy praktických předmětů hodně osekané a bylo by přínosné moci si je zopakovat v prezenční formě a mít za to kredity. Pomáhají akce jako je právě Focus Group. Pomohlo by i zavedení školního chatu o online výuce. Konzultace s odborníky na vzdělávání a na online vzdělávání. Objevuje se názor, že v magisterském stupni studia chybí předměty praktického řemeslného charakteru. |
|
OTÁZKY NA NÁPLŇ VÝUKY
Pro studenty je důležitá zpětná vazba na splněné úkoly a je nutné synchronizovat komunikaci tak, aby bylo vždy jasné, jaká část se odehrává v aplikaci MS Teams, a jaká část prostřednictvím emailů.
V této oblasti nejsou žádné výraznější problémy, zadání jsou dle většiny studentů jasná.
Zpětná vazba je nutná zejména u předmětů, jejichž výstupem je písemná práce. Studenti by ji měli i sami aktivně vyžadovat.
Dle prezentovaných názorů je zpětná vazba dostačující. I studenti by měli k předmětům přistupovat aktivně.
Obohacením a osvěžením je, když studenti dostávají průběžně zadané menší práce v průběhu semestru. Studenti by ocenili, pokud by existovala pro pedagogy povinnost nahrávat všechny online hodiny a vkládat je očíslované do studijních materiálů. Ideální je kombinace poslouchání, čtení, psaní. Studenti vítají, když od vyučujících dostanou přímo texty k nastudování, třeba ve formátu PDF. Dle dalšího vyjádření nemusí průběžně zadávané úkoly vyhovovat všem studentům, někteří jsou zvyklí se na zadané úkoly více koncentrovat až ve zkouškovém období.
Objevuje se názor, že vzdělání je komplexní, celostní věc, a je bezpředmětné se bavit o tom, že by online výuka mohla nahradit prezenční výuku. Bylo by vhodné přemýšlet nad tím, jak využít výhody online výuky, až se vrátíme do normálního fungování. Možnost zúčastnit se přednášky online může využít víc lidí, než když se koná fyzicky. Objevuje se doporučení nahrávat přednášky, i když se budou konat prezenčně ve škole. Tuto možnost by studenti ocenili zejména u teoretických předmětů. Velmi obtížné je pro studenty prvních ročníků absolvovat distančně například předmět Večerní kresba.
Na tuto otázku nikdo z účastníků setkání nereagoval.
Distanční výuka má dopady na duševní pohodu a může vést k úzkostným stavům. Studenti jsou deprimovaní z online prostředí a z izolace. Nejvíce by pomohlo, co nejrychleji zavést zase ateliérové schůzky, které jsou úplně nejpodstatnější. Je klíčové, aby se studenti mohli zase setkávat, nejen k debatám o své práci, ale i pro setkání s kolegy. Studenti prvního ročníku jsou dezorientovaní v prostředí na FaVU, nikoho tam neznají a hodně je to frustruje. Frustrovaní jsou však i všichni ostatní.
Nejdůležitější je komunikace, jak ze strany pedagogů, tak ze strany studentů. V rámci toho co legislativa dovoluje, se maximálně přesunout do off-line režimu třeba ve formě procházek, potkávání se v otevřených prostorech. Pomohlo by cokoli, co by zabránilo sociální izolaci studentů a studentek. Například kdyby se, po předložení antigenního testu, bylo možné setkávat. Studenti velmi oceňují nahrávání přednášek, protože v rámci udržení pozornosti je možné se k řečenému vrátit. Bylo by dobré, kdyby to probíhalo plošně a ve všech předmětech, aby nebyl zmatek, kde nahrávky následně najít. Objevuje se doporučení synchronizovat komunikační kanály a předem se s vyučujícím domluvit, jaký bude hlavní komunikační kanál. |
|
OTÁZKY NA (TECHNICKÉ) ZÁZEMÍ
Aplikace MS Teams v pořádku funguje. Pouze někteří pedagogové mají s jejím ovládáním technické potíže.
Vše probíhalo v pořádku. Už druhý semestr probíhá výuka v MS Teams a všechno se ustálilo a zavedlo.
Studenti uvádějí, že je distanční výuka v jejich projektech hodně omezila. Chybí jim přístup do ateliérů a na technická pracoviště FaVU a také nemají doma k dispozici všechny nástroje pro práci. Pro většinu studentů je i problém kde tvořit, žijí na sdílených bytech, nemají peníze na to, aby si platili ateliér, protože třeba při kovidu nemají práci. Studenti si přejí umožnění přístupu do ateliéru co nejdříve. Objevuje se i požadavek části studentek na to, aby jim škola zajistila péči psychoterapeuta. |
|
DALŠÍ INFORMACE A VÝSTUPY Z FOCUS GROUP Navrhuje se připravit příště i hlubší reflexi ateliérových konzultací a obecně ateliérové výuky. Na závěr diskuze se objevuje také další důležitý podmět. Je potřeba věnovat potřebám a zájmům studentů, kteří jsou nyní v prvním ročníku. Od počátku byli hodně zmatení a nevěděli, co od školy očekávat, obzvlášť pokud nepřišli z uměleckých škol. Pokud bude dál probíhat online výuka, tak by bylo dobré se jim více věnovat. |
|
V rámci získávání reflexe online vzdělávání proběhl s vybranými studenty a studentkami FaVU také hloubkový rozhovor s proděkankou pro studium Katarínou Hládekovou, analyzující dopady přechodu do online režimu vzdělávaní. Výpovědi studujících byly následně porovnány s výpověďmi studujících jiné umělecké školy – bratislavské VŠVU, a publikovány na serveru Artalk.cz: https://artalk.cz/2021/01/04/jedine-co-si-pro-svoje-studium-zelam-je-vratit-sa-do-offlinu/. Stejná metoda byla použita i na získání reflexe od pedagogů a také publikována na serveru Artalk.cz: https://artalk.cz/2020/12/14/pocujeme-sa-online-art-school-v-zimnom-kabate/. |
Odpovědnost: doc. MgA. Filip Cenek