Ladislav Jackson prezentuje svůj výzkum na světovém kongresu historiků architektury v Montrealu

Ve dnech 12. až 16. dubna 2023 se v kanadském Montréalu koná 76. výroční konference globální Společnosti historiků a historiček architektury (Society of Architectural Historians). Na tomto kongresu vystoupí také pedagog FaVU z Katedry teorií a dějin umění, PhDr. Ladislav Jackson, Ph.D., který tam bude prezentovat svůj výzkum na téma architekta a inženýra Jaroslava Josefa Polívky, který byl česko-americkým konstruktérem, architektem, designérem, pedagogem a vynálezcem, jenž proslul mezi lety 1946–1959 spoluprací s Frankem Lloydem Wrightem. Jeho příspěvek má název Rozplétání sítí: Frank Lloyd Wright, Jaroslav J. Polívka a jejich nová sociální matrice.

Ladislav Jackson je prvním českým historikem architektury, který na kongresu SAH prezentuje více než jednou, přednášel už na konferenci v roce 2018 v americkém St. Paul v Minnesotě. Letos vystoupí v sekci Tiší spolupracovníci: Autorství v architektuře (Silent Collaborators: On Authorship in Architecture) spolu s Ingrid Quintana-Guerrero z Kolumbie, Janem Frohburgem z Irska, Phoebus Panigyrakis z Nizozemí, Josem Parrou ze Španělska a Catherine Townsend z Austrálie. Během roku 2023 vydá FaVU knihu, v níž Jackson svůj mezinárodní šestiletý výzkum, týkající se Polívky, shrne.  


Rozplétání sítí: Frank Lloyd Wright, Jaroslav J. Polívka a jejich nová sociální matrice

Když se v roce 2017 vzpomínalo na Franka Llolyda Wrighta u příležitosti 150. výročí jeho narození, pozornosti se dostalo I jeho spolupracovníkovi českého původu Jaroslavu Josefu Polívkovi (1886–1960). Protože si Frank Lloyd Wright vybudoval image individuálního génia a obvykle záměrně opomíjel a zamlčoval širokou škálu spolupracovníků, studentů, zaměstnanců a dalších agentů, nebo preferoval a vyzdvihoval jen velmi omezený počet z nich, obraz kolaborativní povahy modernistické architektury byl zkreslený. Polívka byl prezentován jako Wrightův inženýr, který s Wrightem v letech 1946 až 1959 pracoval na sedmi projektech, včetně Guggenheimova muzea a Mile High Building. Výsledkem mého šestiletého výzkumu se ukázalo nejen to, že Polívka ve skutečnosti s Wrightem pracoval na osmi projektech, ale také to, že jejich vztah byl vzdálený od geniálního architekta a jeho smluvního inženýra, který dělal mechanickou, nekreatiovní práci. Polívka Wrightovi přinesl velkou sociální síť, do níž patřil italský inženýr Giorgio Neumann, italsko-čínský inženýr Paolo Chelazzi, španělský inženýr Eduardo Torroja nebo kritiky architektury a editory jakými byli Bruno Zévi a Elisabeth Kendall Thompson. Příspěvek se zaměří na otázku, jak tyto nové sociální vazby, které Polívka přinesl do Wrightova kampusu, Taliesinu West v Arizoně, utvářely konkrétní volby ve Wrightových projektech – o materiálech, jako jsou experimenty s hliníkem, nebo konstrukčních systémech, jako je patent Paola Chelazziho na hangáry letectva z Druhé světové války – , stejně jako na otázku, jaké nové příležitosti – v architektonické praxi či mediální prezentaci – tyto sítě Wrightovi a jeho „značce“ přinesly.


Autor PhDr. Ladislav Jackson, Ph.D.
Datum publikování
Zkrácený odkaz https://www.favu.vut.cz/studenti/aktuality-vyzvy/f26745/d239933

Sdílet článek

Odpovědnost: Hana Křížová