Studenti sebeanalyzují svůj autorský rukopis a bilancují jeho poměr k otevřenosti, experimentování a změně. Reflektují vlastní motivaci k tvorbě a potřebu externího uznaní. Kromě médií v kterých mají studenti jistotu začínají pracovat zámerně i s těmi v kterých si jistí nejsou. Pozornost se zaměřuje na odbourávání zažitých, zkratkovitých postupů a tvůrčích stereotypů získaných v průběhu vysokoškolského studia.