Detail předmětu
Umění ve veřejném prostoru. Mecenáš, funkce, percepce
FaVU-UMFPAk. rok: 2024/2025
Výklad je zaměřen na základní strategie umisťování uměleckých děl ve veřejném prostoru ve středoevropském kulturním rámci od 19. století do současnosti. Představí jejich specifické funkce i formální řešení, stejně jako proměnlivý obsah pojmů „veřejnost/veřejné“, „veřejný prostor“ a „kolektivní reprezentace“, a to jak v soudobém diskursu, tak ve vybraných sociologických, empirických a uměleckohistorických přístupech. Prostřednictvím reprezentativních příkladů budou posluchači seznámeni s proměnlivým poměrem heteronomie a autonomie na ose politického zadání a uměleckého řešení, neboť prakticky každou uměleckou realizaci ve veřejném prostoru lze pojímat jako politický čin s politickými důsledky. Kromě strategií umisťování umění do veřejného prostoru bude zvláštní pozornost věnována i jejich likvidaci: tzv. „minusovému efektu“, který provází odstraňování „nežádoucích“ sochařských realizací (zvláště pak pomníků). K této praxi se také váže aspekt památkové ochrany oficiální i občansko aktivistické povahy. V úvodní části kurzu budou představeny „dějiny stavby měst“ a osazovaní uměleckých děl ve vztahu k urbanistickým řešením. Zaměříme se rovněž na současnou situaci, kdy tradiční městské památníky začínají ztrácet na svém symbolickém významu i vizuální naléhavosti a umělci se (často mimo oficiální struktury) snaží vytvářet alternativní intervence do veřejného prostoru a zároveň hledat efektivnější výpovědní strategie směřované k širokému – a velmi diverzifikovanému – městskému publiku. Zajímá nás také zpětné přisvojování si těchto subversivních uměleckých projevů mocenskou reprezentací. Uvedená témata budou reflektována skrze stěžejní kategorii městského veřejného prostoru.
Jazyk výuky
Počet kreditů
Garant předmětu
Zajišťuje ústav
Vstupní znalosti
Pravidla hodnocení a ukončení předmětu
Povinná docházka - maximálně 4 neomluvené absence.
Učební cíle
Studenti budou schopni definovat základní pojmy související s problematikou umění ve veřejném prostoru, klasifikovat a zařadit umělecké projevy a u trvale umístěných realizací popsat mechanismus jejich umisťování včetně reflexe ideologického kontextu v období osazení (městotvorná funkce, politická a mocenská reprezentace, nacionální intence, transfery neoficiálních projevů). Zároveň by měli umět zhodnotit roli, kterou díla ve veřejném prostoru plní v současnosti a uplatnit aktuální výkladové strategie při jejich interpretaci.
Zařazení předmětu ve studijních plánech
- Program VUM_M magisterský navazující 1 ročník, letní semestr, volitelný
2 ročník, letní semestr, volitelný
1 ročník, letní semestr, volitelný
2 ročník, letní semestr, volitelný
1 ročník, letní semestr, volitelný
2 ročník, letní semestr, volitelný
1 ročník, letní semestr, volitelný
2 ročník, letní semestr, volitelný
1 ročník, letní semestr, volitelný
2 ročník, letní semestr, volitelný
1 ročník, letní semestr, volitelný
2 ročník, letní semestr, volitelný
1 ročník, letní semestr, volitelný
2 ročník, letní semestr, volitelný
1 ročník, letní semestr, volitelný
2 ročník, letní semestr, volitelný
1 ročník, letní semestr, volitelný
2 ročník, letní semestr, volitelný
1 ročník, letní semestr, volitelný
2 ročník, letní semestr, volitelný
1 ročník, letní semestr, volitelný
2 ročník, letní semestr, volitelný
1 ročník, letní semestr, volitelný
2 ročník, letní semestr, volitelný
Typ (způsob) výuky
Přednáška
Vyučující / Lektor
Osnova
2. Nejistý obsah pojmu „veřejný prostor“, jeho symbolické vlastnictví a legitimní využití.
3. Historické proměny: veřejný prostor jako základ kompozice tradičního města (Giambattista Nolli, Otto Wagner, Camillo Sitte); kolaps tradice – abstraktní funkcionalistický urbanismus (Le Corbusier).
4. Pokusy o návrat k tradičním urbanistickým formám, generické město, „metastázový“ urbanismus – obnova Barcelony.
5. Od parku k shopping mallu: napětí mezi privátní a veřejnou dimenzí městského prostoru.
6. Pomník jako politický čin; „pomníkové spory“ jako indikátory společensko politických změn. (Reprezentativní příklady v českém prostředí: Mariánský sloup na Staroměstském náměstí, Památník národního osvobození v Praze na Vítkově).
7. Socialistická výstavba: systematizované osazování uměleckých děl do veřejného prostoru.
8. Damnatio memoriae a „minusový efekt“: odstraňování a demolice sochařských pomníků (Stalinův pomník na Letné v Praze, Komunisté na Moravském náměstí v Brně).
9. Zdánlivá autonomie: současné umělecké realizace ve veřejném prostoru a jejich vztah k oficiálnímu zadání.
10. Příklady strategie top-down a up-botton (Manuál monumentu).
11. Současné kurátorské a umělecké přístupy. Hledání konsenzu mezi „sochami v ulicích“ a současnými dematerializovanými uměleckými koncepty.
12. Současné posilování role státu jako zadavatele.
13. Umělecké realizace jako komentář k historii 20. a 21. století (domácí a zahraniční příklady).