Detail předmětu

Základy teorie kompozice 1 - zimní

FaVU-ZTK1-ZAk. rok: 2024/2025

Cílem předmětu je poskytnout studentům, kteří neprošli hudebním vzděláním základní informace o vývoji hudební kompozice od konce 19. století do současnosti. V rámci dvou semestrů se setkají s hlavními směry, které utvářely tento vývoj i s jejich významnými představiteli - Ives, Varése, Webern, Stravinskij, druhá avantgarda - Boulez, Stockhausen, Nono, Berio, Kagel aj., tembrální hudba - Penderecki, Ligeti, americká minimal music - Reich, La Monte Young, Riley, Glass atd., outsideři hudby 2. pol. 20. století, darmstadtská škola, redukcionistické tendence aj. V závislosti na stupni hudební vzdělanosti budou paralelně vyučovány i základy hudební nauky - teorie forem, harmonie a instrumentace včetně notace a záznamu díla. Pro účast v předmětu se nepředpokládají žádné specifické znalosti. Doporučuje se kombinovat s předmětem Základy teorie kompozice 2.

Jazyk výuky

čeština

Počet kreditů

2

Garant předmětu

doc. Mgr. Richard Fajnor

Zajišťuje ústav

Hudební fakulta (HF JAMU)

Vstupní znalosti

Zájem o vhled do oblastí uvedených v obsahovém zaměření. Doporučuje se kombinovat s předměty praktického komponování v oblasti akustické nebo elektronické a počítačové hudby (Základy hudební kompozice 1 a 2) a předmětem (Základy teorie kompozice 2).

Pravidla hodnocení a ukončení předmětu

V zimním semestru zápočet.
Kurz v rámci meziuniverzitního projektu ESF "Umění a multimedia" zajišťuje HF JAMU.

Učební cíle

Kurz v rámci meziuniverzitního projektu ESF "Umění a multimedia" zajišťuje HF JAMU.
Základní orientace v hudbě 20. století z pohledu hudební kompozice.

Základní literatura

FLAMMER, E.-H.: Schriften zur Musik
LUCIER, A.: Reflexions/Reflexionen, MusikTexte
VOGT, H.: Neue Musik seit 1945

Typ (způsob) výuky

 

Přednáška

26 hod., nepovinná

Vyučující / Lektor

doc. Mgr. Richard Fajnor

Osnova

1. - 3. Myšlenkové klima počátku 20. století - Doznívání romantismu (Richard Strauss, Gustav Mahler), Potřeba estetické změny (Ferruccio Busoni a jeho "Návrh nové hudební estetiky"), Evropa se otevírá novým vlivům - francouzský impresionismus (Claude Debussy, Maurice Ravel), německý a ruský expresionismus (Schoenberg, Skrjabin a raná tvorba Igora Stravinského), Okrajoví otcové 20. století (Erik Satie a Charles Ives).
4. Začít od nuly: futurismus, dada, konstruktivismus - hledání nového zvuku (první pokusy s elektrickými nástroji).
5. Druhá vídeňská škola a myšlenka pokroku v hudbě: Arnold Schoenberg, Alban Berg, Anton Webern.
6. Nové hudební vize: George Antheil, Edgard Varese.
7. Postaru, ale nově: Igor Stravinskij, Béla Bartók, Sergej Prokofjev, Dmitrij Šostakovič, Paul Hindemith, Leoš Janáček.
8. Most mezi dvěma epochami: Olivier Messiaen.
9. Nová hudba z Nového světa: Henry Cowell, Carlos Chávez, Julián Carrillo, Amadeo Roldán, Harry Partch, Conlon Nancarrow, Ruth Crawford-Seeger (+ Stefan Wolpe).
10. - 11. John Cage a New York School (Morton Feldman, Earle Brown, Christian Wolff).
12. Evropská avantgarda: GRM a "konkrétní hudba", Messiaenova třída hudební analýzy (Karel Goeyvaerts, Jean Barraque, Pierre Boulez, Karlheinz Stockhausen, Iannis Xenakis), Darmstadt - Mekka Nové hudby