„Odzvání se starým formám“: Spořitelna královéhradecká jako agent na poli meziválečné architektury v Hradci Králové

"Coming of Old Forms": Hradec Králové's Savings Bank as an Agent in the Field of Interwar Architecture in Hradec Králové

článek v časopise - ostatní, Jost

čeština

Studie se na základě dosud nepublikovaného archivního materiálu obsaženého ve fondu Spořitelny královéhradecké, uloženého v Státním okresním archivu v Hradci Králové, zaměřuje na stavební aktivity tohoto finančního domu, který získal hlavně ve dvacátých a třicátých letech výsady ze strany města Hradec Králové. Kapitál zmnožený Sspořitelnou měl být investován do rozvoje města. Sama Spořitelna ale měla velké stavební ambice: už od roku 1920 chtěla rozšířit své sídlo na Velkém náměstí čp. 33. V roce 1927 vypsala architektonickou soutěž na novostavbu na místě svého dosavadního sídla, která byla obeslaná 32 návrhy, z nichž byl vybrán projekt architekta Františka Alberta Libry. Ten však nebyl realizován a Spořitelna se rozhodla přesunout na lokalitu U Adalbertina, pozemek objektu čp. 81. Pro toto místo navrhli projekt Josef Gočár, Oldřich Liska a Jan Rejchl. Z tohoto záměru ale sešlo a v roce 1932 byl osloven Josef Gočár, aby přepracoval projekt galerie na společné sídlo galerie a Sspořitelny. K tomu patrně nedošlo, přestože ještě v roce 1934 bylo Gočárovo angažmá připouštěno. Když byl Gočár dotázán, zda by nemohl připravit společný projekt pro lokalitu u Adalbertina s Janem Rejchlem a Oldřichem Liskou, neváhal svého někdejšího spolupracovníka Rejchla nařknout z nepracovitosti a chamtivosti. V roce 1935 nabídl Sspořitelně nový projekt sám Jan Rejchl. V roce 1937 se stal stavebním poradcem Sspořitelny Josef Fňouk, který měl za úkol připravit vyzvanou uzavřenou soutěž, v níž byli osloveni Jan Rejchl, Oldřich Liska, Vladimír F. Hofman, Jindřich Freiwald s Jaroslavem Böhmem a Karel Mahrla. Odmítnut byl na příklad Josef Havlíček. Vybrán byl návrh Vladimíra F. Hofmana, jako druhý Jana Rejchla. Jindřich Freiwald nicméně obvinil Fňouka z nekalého jednání a protežování Hofmana. Fňoukl zvažoval žalobu, ke které nedošlo patrně jen z důvodu ustanovení Druhé republiky a začátku války. Ve třicátých letech byly hlasitě otevřeny také otázky památkové péče a vylidňování historického jádra města, takže mezi lety 1932‒1938 vstoupily do plánování novostavby budovy Spořitelny také dvě propojené organizace: Právovárečné měšťanstvo a Klub přátel starého Hradce, které si vymiňovaly, aby Sspořitelna zůstala na starém městě a neváhaly pro to obětovat historické památky, jako bývalou radnici či jezuitskou kolej, proti čemuž se postavil památkový úřad a Zdeněk Wirth. Studie ukazuje, jak se proměnily podmínky pro architekty mezi dvacátými lety, dekádou hojnosti a stavebního kvasu, a třicátými lety, dobou hospodářské krize a jejích následků, a jak se promítly do konkurenčního prostředí. Současně se na probíhajícím konkurenčním boji vyjevují vztahy mezi jednotlivými aktéry – architekty samotnými i zástupci korporací, města, stavitelských firem ad. Královéhradeckou architektonickou scénu je tak možné interpretovat jako pole agentnosti, kde soupeří jednotlivé zájmy, a nemusíme rozlišovat, zda jsou osobní či korporátní, ekonomické či umělecké.

Based on previously unpublished archival material contained in the fund of Spořitelny královéhradecké, stored in the State District Archives in Hradec Králové, the study focuses on the construction activities of this financial house, which received privileges from the city of Hradec Králové mainly in the 1920s and 1930s. The capital increased by Sspóřitelna was to be invested in the development of the city. However, the Savings Bank itself had great building ambitions: as early as 1920, it wanted to expand its headquarters at Velké náměstí no. 33. In 1927, it launched an architectural competition for a new building on the site of its current headquarters, which received 32 proposals, from which the project by architect František was chosen Albert Pounds. However, it was not realized and the Savings Bank decided to move to the location U Adalbertina, the plot of building No. 81. Josef Gočár, Oldřich Liska and Jan Rejchl designed the project for this location. However, this plan failed, and in 1932, Josef Gočár was approached to redesign the gallery project into a joint headquarters of the gallery and the Savings Bank. This probably did not happen, even though Gočár's engagement was still admitted in 1934. When Gočár was asked if he could prepare a joint project for the location near Adalbertin with Jan Rejchlo and Oldřich Liska, he did not hesitate to accuse his former colleague Rejchlo of being industrious and greedy. In 1935, Jan Rejchl himself offered Sspořitelna a new project. In 1937, Josef Fňuk became a construction consultant for Sspořitelna. For example, Josef Havlíček was rejected. Vladimír F. Hofman's proposal was chosen, followed by Jan Rejchl's. However, Jindřich Freiwald accused Főuk of unfair behavior and patronizing Hofman. Fnieukl considered a lawsuit, which probably did not happen only because of the establishment of the Second Republic and the start of the war. In the 1930s, the issues of historic preservation and the depopulation of the historic core of the city were also openly discussed, so that between 1932‒1938, two interconnected organizations also entered into the planning of the new construction of the Spořitelna building: the Lawful Burghers and the Club of Friends of Old Hradec, who advocated that the Sspořitelna remain on the old site city ​​and did not hesitate to sacrifice historical monuments for this, such as the former town hall or the Jesuit college, which was opposed by the heritage office and Zdeněk Wirth.

Spořitelna královéhradecká; Josef Gočár; Jan Rejchl; Josef Fňouk; Hradec Králové; architektura; územní plánování

Savings Bank; Josef Gočár; Jan Rejchl; Josef Fňouk; Hradec Králové; architecture; urban planning

JACKSON, L.

22. 11. 2022

Muzeum východních Čech v Hradci Králové; Státní okresní archiv v Hradci Králové

Hradec Králové

1214-5211

Královéhradecko

13

1

Česká republika

163

188

26

https://www.muzeumhk.cz/knihovna/casopisy/201-kralovehradecko.html