„Pro odlišnost mého sexu“: Spektákl šatníku Jana Zrzavého

"For the difference of my sex": The spectacle of Jan Zrzavý's wardrobe

kapitola v knize

čeština

Kapitola se zabývá queer interpretací života a díla malíře Jana Zrzavého. Autor na základě archivního výzkumu v archivu Národní galerie, Památníku národního písemnictví a dalších archivů rekonstruuje genderovou identitu a perfromanci sexuální orientace Jana Zrzavého a to, jakými cestami ji malíř kódoval ve svém díle. Klíčovým archivním materiálem se ukázaly dva dopisy, na něž upozornili dříve Marie Rakušanová a Martin C. Putna, které explicitn ě ukazují Zrzavého pokusy navázat stejnopohlavní romantický vztah. To se mu však nepodařilo ani v rovině partnerské, ani v rovině platonické, kterou směřoval k Bohumilu Kubištovi. Po roce 1945 tedy realizoval spíše náhodné známosti a užíval si zájmu mladých umělců a fanoušků díky své stoupající mediální známosti. Právě v době 40.–60. let se jeho jinakost nejvíce projevila v jeho tvorbě, jejíž fyzický charakter považovali dosavadní badatelé spíše za anatomická cvičení, než za vyjádření vlastní touhy. V kapitole autor dále upozorňuje na význam budování a vyjednávání vlastního obytného prostoru a na navazování přátelských i profesních aliancí s heterosexuálními ženami, které Zrzavému nahrazovaly rodinné sociální vazby.

The chapter deals with the queer interpretation of the life and work of the painter Jan Zrzavý. Based on archival research in the archives of the National Gallery, the Memorial of National Literature and other archives, the author reconstructs the gender identity and performance of Jan Zrzavý's sexual orientation and the ways in which the painter encoded it in his work. Key archival material turned out to be two letters, which Marie Rakušanová and Martin C. Putna drew attention to earlier, which explicitly show Zrzavý's attempts to establish a same-sex romantic relationship. However, he did not succeed in this either on the partner level or on the platonic level, which he directed towards Bohumil Kubišt. After 1945, he made rather casual acquaintances and enjoyed the interest of young artists and fans thanks to his increasing media exposure. It was during the 40s-60s. years, his otherness was most evident in his work, the physical character of which was considered by previous researchers to be anatomical exercises rather than an expression of one's own desire. In the chapter, the author further draws attention to the importance of building and negotiating one's own living space and establishing friendly and professional alliances with heterosexual women, which for Zrzavé replaced family social ties.

Jan Zrzavý; queer teorie; queer umění; queer historie; archivní výzkum; figurální malba

Jan Zrzavý; queer theory; queer art; queer history; archival research; figural painting

JACKSON, L.

14. 3. 2024

Nadační fond 8smička

Humpolec

978-80-908957-3-7

Kdybych já byl krásný jako Dionysos

142

161

20