FaVU Books pro Ukrajinu
Za podporu Ukrajiny knihu z produkce FaVU!
Podpořte ukrajinské studující na FaVU a VUT a můžete obdržet knihy vydané FaVU. Zaplaťte pomocí QR kódu na transparentní účet VUT a knihy si můžete vyzvednout v knihovně FaVU (Údolní 53, Brno, místnost č. 335). Otevírací hodiny knihovny FaVU najdete zde. Děkujeme za humanitární gesto a přejeme poučnou četbu!
Možnost poukázání platby na transparentní účet univerzity již skončila!
Za příspěvek 500,- Kč si vyberete po jedné knize ze žluté a z modré sekce. |
Za příspěvek 1.000,- Kč si vyberete po jedné knize z modré a bílé sekce. |
Za příspěvek 1.500,- Kč si vyberete po jedné knize z každé ze tří sekcí (žlutá, modrá, bílá). |
ONDRAČKA, Pavel – MAIXNER, Miroslav. Výtvarníci na VUT v Brně. 2014. Publikace se zabývá rolí klíčových uměleckých osobností a reflektuje historii výuky uměleckých disciplín na VUT v Brně od roku 1899 do současnosti. | KLÍMOVÁ, Barbora. Navzájem. Umělci a společenství na Moravě 70.–80. let 20. století. 2013. Publikace sleduje umělecké projevy na hranici společenských událostí v moravském prostředí sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století. Každá z pěti kapitol je věnována jednomu tvůrci nebo dvojici autorů. | AVANESSIAN, Armen. Spekulativní kresba 2011–2014. 2020. Kniha je jednou z nejdůležitějších současných reflexí pracujících s průnikem filozofického a uměleckého myšlení. Čtenářům představuje kresbu nejen jako ilustraci textu, ale i jako médium, prostřednictvím kterého lze komunikovat a zprostředkovávat současné myšlení o světě. |
SEDLÁK, Jan a kol. Paměť budov – architektura budov VUT v Brně. 2014. Publikace se zabývá historií objektů, v nichž působí nebo v minulosti působilo VUT v Brně a zhodnocením jeho stavebních aktivit od založení školy až do současnosti. | SVOBODOVÁ, Šárka. Nechtěné dědictví: architekt Jan Dvořák (1925–1998). 2017. Kniha je věnovaná praktické a teoretické činnosti brněnského architekta Jana Dvořáka působícího zejména v 70. a 80. letech minulého století. Na jeho příkladu je sledován osud normalizační architektury dnes a vztah současné odborné i laické veřejnosti k autorským dílům vzniklým v době jiného politického režimu. | ŠIMÁČEK, Jiří – LASTOMÍRSKÝ, Ján. Článek II. 2019. Komiksové knihy bývají o hrdinech a tahle není výjimkou. Je o člověku, který svou odvahu projevil v nejtěžších okamžicích naší historie - v období protektorátu. Kaplan Vladimír Petřek nasadil život, aby poskytl úkryt v kryptě kostela nejhledanějším "zločincům" té doby - útočníkům na protektora Heydricha. |
LUNGOVÁ, Barbora a kol. Paměť FAVU – sonda jednoho ročníku. 2014. Sociologická studie analyzující životní dráhy vybraného ročníku absolventů FaVU VUT v Brně, kteří na školu nastoupili v akademickém roce 1999/2000, s ohledem na jejich uplatnění v následném uměleckém provozu. | CHAMONIKOLA, Kaliopi a kol. Postavit domy nestačí, Vizuální kultura a veřejný prostor města Brna v období po druhé světové válce. 2015. V centru zájmu kolektivní monografie stojí výzkum dílčích témat, která se vážou k fenoménu vizuální kultury, veřejného prostoru, sídlištní výstavby a udržitelnosti bydlení v prostoru města Brna v období socialismu. | HLÁDEKOVÁ, Katarína. Štyri modely. 2018. Publikácia Štyri modely sa zaoberá aplikáciou pojmu model na práce vybraných autorov súčasného českého a slovenského umeleckého kontextu. Navrhuje a predkladá novú kategorizáciu pojmu model, ktorý delí na lineárny model, fyzický model, kognitívny model a imerzívny model. |
KOŘÍNKOVÁ, Jana. Vánoce 19141–937. 2020. Fotografická publikace s motivy vánočních stromků, které v letech 1914–1937 pořídil brněnský velkoprůmyslník a majitel zámečku na dnešním výstavišti Viktor Ritter von Bauer Rohrfelden. | KLÍMOVÁ, Barbora. Živá generace. 2021. Texty sdružené v publikaci Živá generace navazují na předchozí práce autorky, kdy se na základě archivů, rozhovorů a spolupráce s vybranými umělci generací 60.–80. let 20. století soustředila na motiv společenství v rámci umělecké obce. | ČERNOUŠKOVÁ, Dagmar – CHATRNÝ, Jindřich – KOŘÍNKOVÁ, Jana – ZOCH, Karel. On, Adolf Loos. Bořivoj Kriegerbeck. 2021. Publikace čtenářům umožňuje nahlédnout prostřednictvím autentických vzpomínek plzeňského stavitele Bořivoje Kriegerbecka do života a tvůrčí činnosti Adolfa Loose. |
KLODOVÁ, Lenka – KOHOUTKOVÁ, Karolína – FORETNÍK, Jan – PONEŠOVÁ, Barbora. Prostorový akt, jevy a tělesnost prostoru jako pojítko mezi umělci a architekty. 2015. Publikace je záznamem výzkumu dvou případových studií pedagogického procesu spojení studentů architektury a studentů výtvarného umění (konkrétně Ateliéru tělového designu). Podstatou projektu bylo zkoumání dynamiky procesu společné tvorby. | Kolektiv. Post Fake Turn. 2017. Texty sborníku tematicky zastřešují otázky vztahu umění a zejména digitálního obrazu k pravdě. V době, která je označována přívlastkem „postfaktická“, dochází k novému zhodnocování: jak se proměnily podmínky distribuce informací v digitálním věku? Představuje tato nová situace půdu pro cynickou rezignaci, nebo naopak nadějeplné vytváření nových etických a politických možností? Jakou roli může sehrát umění v přetváření našeho pojetí pravdy? | ZÁLEŠÁK, Jan. Apocalypse me. 2016. Hlavním tématem knihy je komplexní krize, která zasahuje různé oblasti lidského jednání a myšlení (ekonomiku, životní prostředí atd.) a způsoby, jakými na tuto krizi reaguje současné výtvarné umění. |
Kolektiv Ateliéru intermédií. Sedimenty, diagnózy, wellness. 2021. Bizarní dobrodružství v podzemí běloruských solných dolů proměněných v luxusní sanatorium. Prepper Oktobrin přijíždí do běloruského Soligorsku, do bývalých dolů na potašovou sůl, na jejichž místě vzniklo luxusní sanatorium pro léčbu plicních chorob. Jeho cílem je prozkoumat, zda by bylo možné. | KORYČÁNEK, Rostislav - KOŘÍNKOVÁ , Jana – KRISTEK, Jan – SEDLÁK, Jaroslav – SVOBODOVÁ, Šárka – ZÁLEŠÁK, Jan - ŽÁČKOVÁ, Markéta. Na prahu zítřka. Brněnská architektura a vizuální kultura období socialismu. 2014. Tato publikace je prvním pokusem o zhodnocení dílčích kapitol brněnského poválečného umění, architektury, urbanismu a dalších projevů vizuální kultury. Reaguje na aktuální odbornou reflexi socialistické modernity, ale navazuje rovněž na komplexně probádanou éru meziválečného funkcionalismu. | HLÁDEKOVÁ, Katarína – PECKA, Vojtěch (eds.). Neúplný atlas regenerace. 2021. Neúplný atlas regenerace se snaží nastínit možné únikové cesty ze souběhu krizí, které doprovázejí konec holocénu a vstup do epochy antropocénu. |
ČERMÁK, Aleš. The Twin Ship Tao. 2019. Svět je v superpozici. Svět, který je rozsáhlou sítí vzájemně propojených materiálních i nemateriálních věcí. Většinu dne vidíme, vnímáme a interagujeme jen s povrchem, který je malým oknem do této sítě. Ovšem právě to, co je pod povrchem, má na naše životy největší vliv. | ŽÁČKOVÁ, Markéta – KRISTEK, Jan. Od chaosu k novému řádu. Počátky institucionalizovaného výzkumu v oblasti urbanismu a územního plánování v Brně. 2015. Publikace je věnována historii teoretického uvažování o urbanismu a územním plánování v Československu od počátku druhé světové války do šedesátých let dvacátého století, kterou zkoumá na příkladu působnosti dvou odborných institucí – Zemského studijního a plánovacího ústavu v Brně a urbanistického pracoviště Výzkumného ústavu výstavby a architektury tamtéž. | RYŠKA, Pavel. Karikaturisti: polylegran a obrazový humor 60. let. 2018. Šedesátá léta v české karikatuře zdaleka nereprezentoval jen režimní Dikobraz a laciná propaganda. Právě naopak: šlo o dobu, kdy českou vizuální kulturou vládly nejprogresivnější výtvarné tendence, často inspirované západní produkcí i avantgardními postupy. |
ČERMÁK, Aleš. Return Self.New. 2019. Rozklad sebeobrazu člověka v době antropocénu, tedy tzv. epoše lidstva, jde ruku v ruce s pochopením jeho kulturní i materiální prekarity a možného vyhynutí. | KOŘÍNKOVÁ, Jana. Adolf Loos a konfiskované vzpomínky rodiny Viktora rytíře von Bauera-Rohrfelden. 2018. Propojení informací z dochovaných konfiskačních soupisů a obrazového materiálu vyvlastněných fotografií, odhaluje intenzivní vztah dvou brněnských rodáků, architekta Loose a cukrovarníka Bauera. Prostřednictvím snímků mimořádně nadaného amatérského fotografa, jímž byl zcela netradičně sám stavebník, publikace představuje nejen architekturu, ale i životní styl jejích uživatelů. |
Odpovědnost: Mgr. Pavla Macháčková, DiS.