Detail předmětu
Provozní systém současného umění
FaVU-3PSSUAk. rok: 2024/2025
Povahu a podobu umění určuje od poloviny 19. století celá řada faktorů, které jsme zvyklí považovat za fakta „mimoumělecká“. Nicméně stejně jako v případě umění středověkého, renesančního či barokního sociální, institucionální a ekonomické faktory silně ovlivňují pojetí umělce jako autora, povahu jeho produkce a distribuce umění. Produkce, distribuce, interpretace, evaluace a konzumace umění a s ním spojených hodnot jsou vázány na existenci historicky vzniklých institucí, které dnes tvoří komplikovanou síť vztahů. Bez porozumění institucionálnímu, kulturně politickému a ekonomickému kontextu, v němž se konkrétní umělecká díla a s nimi spojené operace (fyzické, symbolické, tržně-ekonomické) ocitají a který je mnohdy samotnou podmínkou jeho existence (uchovávání předmětu či události jako uměleckého díla a často vůbec jejich identifikace jako uměleckého díla) či dokonce impulsem k jeho vzniku, nelze v současné době profesionálně přistupovat k umění. Předmět se zabývá především systémovými jevy, které literatura obvykle označuje jako „provozní systém umění“, respektive „umělecké pole“.
Jazyk výuky
Garant předmětu
Zajišťuje ústav
Vstupní znalosti
Pravidla hodnocení a ukončení předmětu
Povinné přednášky a konzultace.
Učební cíle
Odborná rozprava na témata přednášek.
Základní literatura
Claire BISHOP, Radical Museology. London 2013. (EN)
Daniel BIRNBAUM, Isabelle GRAW: Canvases and Careers Today. Criticism and its Market. Berlin 2008. (EN)
Gerald RAUNIG – Gene RAY, Art and Contemporary Critical Practice, London 2009. (EN)
Guy DEBORD, Společnost spektáklu. Praha 2007. (CS)
Christian RATTEMAYER, Exhibiting the new Art. New York, London, Amsterdam 2010. (EN)
Mária ORIŠKOVÁ (ed.), Efekt múzea: predmety, praktiky, publikum. Antológia textov anglo-americkej kritickej teórie múzea. Bratislava 2006. (CS)
ON CURATING. (NEW) INSTITUTION(ALISM). Issue 21, Dezember 2011. (EN)
Pascal GIELEN (ed.), Institutional Attitudes. Instituting Art in a Flat World, Valiz, Amsterdam 2013. (EN)
Peter BÜRGER, Teorie avantgardy. Stárnutí moderny. Praha: VVP AVU, 2015. (CS)
Pierre BOURDIEU, Pravidla umění. Brno 2010. (CS)
Robert S. NELSON – Richard SHIFF, Kritické pojmy dejín umenia. Bratislava 2004. (CS)
Tomáš KULKA – Denis CIPORANOV (eds.), Co je umění? Červený Kostelec 2010. (CS)
Walter BENJAMIN, Autor jako producent. In týž: Agesilaus Santander, Praha 1998, s. 151–174. (CS)
Walter BENJAMIN, Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti. In týž: Literárněvědné studie. Praha 2009, s. 299–326. (CS)
Doporučená literatura
Elisabeth MANSFIELD (ed.), Art History and its Institutions. Foundations of a discipline. London – New York 2002. (EN)
Émile DURKHEIM: Společenská dělba práce. Brno 2004. (CS)
James F. ENGLISH, Ekonomie prestiže. Brno 2011. (CS)
Juergen HABERMAS, Strukturální přeměna veřejnosti. Praha 2000. (CS)
Karel MARX, Kapitál I. Praha 1954. (CS)
Mary DOUGLAS, How Institutions think. New York 1986. (EN)
Nina MÖNTMANN (ed.), Art and its Institutions. Current Conflicts, Critique and Collaborations. London 2006. (EN)
Pascale CASANOVA, Světová republika literatury. Praha 2012. (CS)
Paul O´NEILL (ed.), Curating Subjects. London 2007. (EN)
Peter VERGO, The New Museology. London 1989. (EN)
Petra HANÁKOVÁ, Výstava-trhák. Muzeológia éry blockbustera, In: Galéria – Ročenka Slovenskej národnej galérie 2003, s. 43 – 50, Bratislava 2004. (SK)
Petra HANÁKOVÁ, Ženy-inštitúcie? Bratislava 2010. (SK)
Suzi GABLIKOVÁ, Selhala moderna. Olomouc 1995. (CS)
Zařazení předmětu ve studijních plánech
Typ (způsob) výuky
Seminář
Vyučující / Lektor
Osnova
2) Muzeum jako specifická a historicky podmíněná instituce pro společenskou a politickou evaluaci, distribuci a komunikaci uměleckého díla
3) Formy komunikace o uměleckém díle na veřejnosti (média a jejich vývoj ve vztahu k modernímu umění, formy reflexe uměleckého díla: interpretace, kritika, propagace)
4) Různé typy institucí prezentujících umění (salóny, bienále, přehlídky, nekomerční galerie, site-specific projekty)
5) Typy institucí podporující vznik a distribuci umění (nadace, stipendia, granty)
6) Specifické vědění o šíření umění (tzv. management umění)