Zvláštní okolnosti

Special circumstances

book

Czech

Odstraňování a demolice, v lepším případě přesun výtvarných děl, která tvoří součást veřejných prostranství a architektury od dob socialismu provází zvláštní okolnosti. Důvodů je hned několik. Obce si zpravidla nevedou evidenci realizací z období let 1945–1989, u větších měst je dokonce problém rozlišit majetek městských částí od děl spadajících do vlastnictví magistrátu. Z toho stavu pak plynou potíže se zajištěním údržby, financováním oprav nebo řešením případných krádeží. Osud děl, jež jsou přímou součástí staveb, které po roce 1989 přešly do soukromých rukou, závisí na přístupu jejich majitelů, zejména pokud dojde na rozhodnutí objekt rekonstruovat. Když je přistoupeno k demolici, autoři realizací se ocitají ve zvláštní situaci – nebývají předem informováni, není výjimkou, když se o chystaném záměru či přímo o samotné akci dozvídají až ze sdělovacích prostředků a nezbývá jim, než chvatně vysvětlovat okolnosti, které vznik jejich realizací provázely. Nutno podotknout, že necitlivý přístup uplatňovaný během stavebních úprav, kdy je v drtivé většině případů snazší existenci díla ignorovat, než řešit způsob, jak s ním naložit, bývá omlouván dobou vzniku – autoři jsou pak staveni do pozice, kdy musí obhajovat přítomnost či absenci politických motivů, důvod svého případného členství ve Svazu československých výtvarných umělců a v obecnější rovině tedy i právo díla na existenci. Názorným příkladem je demolice kamenné skulptury Čas (1964–1966) Jozefa Jankoviče na bratislavském sídlišti Ružinov, která proběhla v dubnu 2011. Důvod? Socha „musela“ ustoupit nově budované prodejně obchodního řetězce Lidl. Díky mediálním ohlasům pak firma spolufinancovala vydání knihy, kde Jankovičova dcera Sabina v pěti svazcích představila další výtvarná díla ve veřejném prostoru Bratislavy. Jednalo se o svého druhu odškodnění autorovi, jenž se na vzniku publikace také podílel. Publikace je dnes rozebrána, a to i proto, že část nákladu putovala zpět do Lidlu. Kniha však dodnes představuje jistý mezník z hlediska přístupu k tématu: podobně zaměřené soupisy, mapy se zákresy postupně mizejících realizací či webové databáze věnované veřejnému umění z období socialismu dnes vznikají stále častěji. Z těchto pokusů o zachycení paměti veřejného prostoru, který obýváme, čerpal i ilustrovaný průvodce zaniklými, odstraněnými a přemístěnými realizacemi.

Removal and demolition, or at best transferring of art pieces that are part of public space and architecture since the times of socialism have indeed been surrounded by special circumstances. The reasons are manifold. Municipalities typically do not keep records of such works made between 1945 and 1989, and in case of bigger towns and cities it is problematic to even distinguish between the property of city districts and the works falling under ownership of the municipality. This status quo is a source of troubles when it comes to securing the maintenance, financing of the renovations or solving possible thefts. The fate of works that are direct parts of buildings that became private property after 1989 depends on the approach of their owners, especially if there is a decision made to renovate the object. When it is decided to demolish the building, authors of the works find themselves in a peculiar situation- they are typically not informed in advance, it is not rarely that they find out about the intention or the action itself from media and they have no other option but to quickly explain circumstances surrounding the birth of their works. It must be noted that the insensitive approach employed during renovations, during which, in the vast majority of cases, it is easier to ignore the existence of the works rather than to try to think of ways to deal with them, is very often justified by the time of its origin- their authors are then put into a position from which they have to defend the presence or absence of political motives, reasons for their possible membership in the Union of Czechoslovak Fine Artists and, on a more general level, even the right of the work for its existence. One illustrative example of this is the demolition of stone sculpture Time (1964-1966) by Jozef Jankovič in Bratislava’s Ružinov housing estate that took place in April 2011. The reason? The statue “had to” give way to a new building of the Lidl supermarket chain. Thanks to the response in media, the company later co-financed the release of a book, where in five volumes Jankovič’s daughter Sabina presented more works in Bratislava’s public space. It was a compensation of sorts to the author, who also participated on publishing of the book that is now sold out, partly because a portion of the print run went back to Lidl. Till today, however, the book represents a certain milestone in the approach to the topic: similar inventories, maps with plots of gradually vanishing works or web databases dedicated to public art from the socialist era emerge more and more often nowadays. These attempts at capturing the memory of the public space we inhabit served as sources for this illustrated guide through vanished, removed and transferred art works.

architektura, umění ve veřejném prostoru, socialismus, mizející realizace

architecture, art in public space, socialism, the vanishing of realization

KOŘÍNKOVÁ, J.

2. 12. 2016

Vysoké učení technické v Brně, Fakulta výtvarných umění

Brno

978-80-214-5427-9

Zvláštní okolnosti

1

1

79

79