Proč neměl Hradec Králové světelnou fontánu?

Why Hradec Králové lacked a light fountain?

journal article - other

Czech

Studie předkládá výsledky archivního výzkumu, týkajícího se návrhů, výroby a osazení fontány před budovou muzea v Hradci Králové od Jana Kotěry. Přestože v návrhzích z let 1906–1910 se podoba fontány proměňovala od jednostupňové přes třístupňovou až po dvoustupňovou, definitivní návrh vznikl v březnu roku 1912. Pravděpodobně z nedostatku finančních prostředků a organizačních potíží při dokončování a zpřístupnění budovy a také proto, že během první světové války nebylo možné bronzové části fontány zhotovit, došlo k dalšímu pokusu o realizaci až v roce 1925. Ani ten, iniciovaný kamenosochařem Václavem Škodou, ale nebyl úspěšný a k výrobě a osazení došlo až v letech 1933–1934, přestože už v roce 1930 měla být podle historika umění Karla Heraina realizace a osazení fontány na spadnutí. V roce 1934 dostal v Městské technické kanceláři věc na starosti patrně mladý, progresivně smýšlející architekt František Dus, který chtěl fontánu doplnit o světený systém, jenž by nasvěcoval kaskády, resp. tenké proudy vody padající ze dvou bronzových mís umístěných nad sebou. Tento návrh, který měly realizovat Elektrické podniky města Hradec Králové, však nakonec patrně na zásah ředitele technické kanceláře Karla Friedricha nebyl navržen městské radě, která se s Friedrichovým zamítavým postojem ztotožnila. Při realizaci fontány v květnu až červnu roku 1934 však bylo osvětlovací zařízení přesto nainstalováno, proti čemuž se postavil profesor Státní průmyslové školy František Losos, který argumentoval pietou vůči Kotěrovu návrhu a záměrům. S tím souzněl Karel Friedrich i městská rada a zařízení bylo odstraněno. Fontána byla znovu osazena osvětlovacím systémem až v 80. letech 20. století a ten byl v letech 2018–2019 obnoven. Epizoda s osvětlením Kotěrovy fontány ukazuje rozpor mezi konzervativci a progresivisty a odlišný vztah vůči deset let mrtvému Kotěrovi, jeho návrhu muzea a jeho auře, ale také vůči mýtu Františka Ulricha jako budovateli moderního Hradce, který byl po roce 1929, kdy Ulrich skončil v čele města, systematicky fabrikován.

asn’t fully attempted until 1925. This was most likely due to a lack of financial means coupled with organizational difficulties and also the fact that during World War I the bronze pieces of the fountain couldn’t have been made. Unfortunately, even the 1925 attempt, initiated by stonemason Václav Škoda, wasn’t successful. The fountain was ultimately produced and installed in the years of 1933–1934, despite art historian Karl Herain already stating in 1930 that the construction of the fountain ‘is upon us’. In 1934, still during the fountains construction, a progressively minded architect František Dus from the City’s Technical Office was tasked with finishing the project. Dus wanted to add a lighting system to the fountain that would light up the cascades, i.e. the thin streams flowing down the two bronze basins, tiered above each other. The design was supposed to be produced by Hradec Králové Electrical Works, however, the director of the Technical Office, Karl Friedrich, decided to not even propose the design to the City Council and the Council itself mirrored his dismissive attitude towards the design. Despite the Council’s lack of support for the design, the lighting was still installed during the construction of the fountain in May and June of 1934. Professor of a Public Secondary School František Losos spoke up against this added lighting system, arguing that it was disrespecting the late Kotěra’s original design and intentions. His opinion was supported by Karel Friedrich and the City Council and so the system was taken down. However, the system was put back in place in the 1980s and refurbished in the years of 2018–2019. The quarel over the lighting system of Kotěra’s fountain clearly showcases the discrepancy between the conservatives and the progressives of the time, and their differing attitudes regarding the late Kotěra’s Design of the Museum as well as his memory and the aura he left behind. The mentioned discrepancy also displays the differing bias towards the myth of František Ulrich as the sole builder of modern Hradec, that was being systematically fabricated ever since Ulrich served his last term as mayor of the city in 1929.

fontána; světelná fontána; Jan Kotěra; budova muzea; Hradec Králové; František Dus; Karel Friedrich; František Losos

fountain; light fountain; Jan Kotěra; museum building; Hradec Králové; František Dus; Karel Friedrich; František Losos

JACKSON, L.

25. 11. 2020

Královéhradecko, Státní okresní archiv v Hradci Králové; Muzeum východních Čech

Hradec Králové

1214-5211

Královéhradecko

11

Czech Republic

133

145

13

https://vychodoceskearchivy.cz/home/prezentace-archivu/publikace/publikace-hradec-kralove/sbornik-kralovehradecko/