Poslední velká show ve městě na laguně?

The Last Great Show in Town on the Lagoon?

review

Czech

Příspěvek je věnován 17. bienále architektury v Benátkách (22. 5. – 21. 11. 2021) připravenému pod kurátorským vedením původem libanonského architekta, teoretika a historika oboru Hashima Sarkise, který zároveň působí ve funkci děkana Fakulty architektury a plánování MIT. Po roční cézuře způsobené pandemií se tato dosud nejvýznamnější oborová akce stala první velkou mezinárodní událostí otevřenou veřejnosti. Otázka How will we live together?, na níž je založena její kurátorská koncepce, tak po roce stráveném v nucené izolaci domova (ve velké části světa proměněného v home office) neplánovaně nabývá nových, a jak podotýká kurátor, i lehce ironických významů. Nakolik se přehlídka původně plánovaná na květen až listopad roku 2020 dokázala vztáhnout k situaci ve světě, který už nikdy nebude stejný jako „před tím“, uvážíme-li, že většina projektů byla připravena před nástupem pandemie, a jakým směrem se bude nadále ubírat? Kromě recenze výstavních projektů a doprovodných programů se text zabývá také institucionálním pozadím a historií bienále od devadesátých let po současnost včetně jeho financování z dotačního programu Piano Nazionale di ripresa e resilienza, jež vzbudilo značné rozpaky u zástupců organizací zaměřených na výzkum a ochranu kulturního dědictví a životního prostředí, kteří obvinili italské ministerstvo kultury, že podporuje „velké centrum excelence na laguně“ na úkor drobnějších, ale neméně důležitých a funkčních projektů na území celého státu. Zmíněna je rovněž absence expozice ve společném československém pavilonu v Giardini, která měla být letos realizována Slovenskou národní galerií, jež se v organizaci výstav střídá s Národní galerií Praha. Po pádu stromu v roce 2019 je pavilon v havarijním stavu, ale rekonstrukce zatím neproběhla, což svědčí jednak o neschopnosti a netečnosti státní správy, jednak o naprosto marginálním postavení kultury v našich společnostech.

The paper is dedicated to the 17th International Architecture Exhibition in Venice (22 May – 21 November 2021), curated by Hashim Sarkis, a Lebanese-born architect, theorist and historian of the field, who also serves as Dean of the MIT School of Architecture and Planning. After a year-long cessation caused by the pandemic, this most important professional show to date has become the first major international event open to the public. The question How will we live together?, on which its curatorial concept is based, thus takes on new, and as the curator points out, slightly ironic meanings after a year spent in the forced isolation of home (in much of the world turned into a home office). To what extent has the show, originally planned for May – November 2020, been able to relate to the situation in a world that will never be the same as "before", given that most of the projects were prepared before the pandemic hit, and what direction will it continue to take? In addition to a review of the exhibition projects and accompanying programmes, the text also examines the institutional background and history of the Biennale from the 1990s to the present, including its funding from the Piano Nazionale di ripresa e resilienza subsidy programme, which has caused considerable embarrassment among representatives of organisations dedicated to research and the protection of cultural heritage and the environment, who have accused the Italian Ministry of Culture of supporting a "large centre of excellence on the lagoon" at the expense of smaller but no less important and functional projects nationwide. Also mentioned is the absence of an exhibition in the joint Czechoslovak pavilion in the Giardini, which was to have been realised this year by the Slovak National Gallery, which alternates in the organisation of exhibitions with the National Gallery in Prague. After the fall of the tree in 2019, the pavilion is in a state of disrepair, but reconstruction has not yet taken place, which testifies both to the incompetence and inertia of the state administration and to the completely marginal position of culture in our societies.

17. mezinárodní bienále architektury v Benátkách; Biennale di Venezia; How will we live together?; pandemie; Giardini; Arsenale; Porto Marghera; Hashim Sarkis; Roberto Cicutto; Paolo Baratta; československý pavilon

17th International Architecture Exhibition in Venice; Biennale di Venezia; How will we live together?; pandemic; Giardini; Arsenale; Porto Marghera; Hashim Sarkis; Roberto Cicutto; Paolo Baratta; Czechoslovak Pavilion

ŽÁČKOVÁ, M.

14. 6. 2021

Artantiques Media, s. r. o.

Praha

1213-8398

Art+Antiques

XXII

7–8

Czech Republic

46

51

6

https://www.artantiques.cz/posledni-velka-show-ve-meste-na-lagune